42 C 317/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 328,85 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 21. 6. 2020 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a to pod obchodní značkou [označení] [anonymizováno] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci, a to společně se sjednanými úroky ve výši 23,76 % ročně, současně se žalovaný zavázal k finančním důsledkům nesplácení úvěru a k poplatkům dle Sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve smlouvě zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, k poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení. Žalovaný přitom z úvěrového rámce vyčerpal celkem částku 14 311 Kč. Své smluvní závazky však nehradil řádně a včas, pročež banka využila svého práva daného smlouvou a od úvěrové smlouvy ke dni 30. 4. 2021 odstoupila, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu celého dluhu sestávajícího z jistiny ve výši 13 819,39 Kč, z pojistného ve výši 319,60 Kč, z poplatků ve výši 700 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 489,86 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 20. 5. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni právě částku 15 328,85 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které měla od žalovaného při uzavírání smlouvy, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a přímo ve smlouvě prohlásil, že informace poskytnuté jím jako údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Žalovaný přitom uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, že žije od roku 2019 v nájemním bytě a celkové náklady domácnosti včetně finančních závazků byly oceněny na částku 8 000 Kč měsíčně; v poměru na výši jeho čistého příjmu 30 000 Kč doloženého i sdělením údajů o původu příjmu, pak v porovnání s výší požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Banka pro posouzení disponibilního příjmu vždy ověřuje na straně výdajů náklady na bydlení, které čerpá z reálného sdělení ze strany klienta, vždy je však kontroluje s tabulkou pro minimálními náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region místa bydliště. Podhodnocené náklady na bydlení jsou obezřetně navýšené. Dalším institutem pro posouzení úvěruschopnosti je právním předchůdcem vedený ukazatel Minimálního disponibilního příjmu (dále jen MDI), který je hodnotou, jež musí domácnosti žadatele zbýt po zaplacení všech výdajů, zohledňuje počet členů domácnosti a kalkuluje s výdaji za jídlo, ošacení, dopravu, vzdělání, kulturu apod. U žádostí provádí banka automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému Expert Systém (ES). ES je komplexní soubor pravidel pro podporu rozhodování. Obsahuje souhrn všech, pro dané rozhodnutí relevantních parametrů, jako skóre, rozpočet, kvalita prodejce, upozornění s ním související a další poznámky nebo dotazy. ES je navržen tak, aby co nejúčinněji simuloval lidský rozhodovací proces založený na zkušenostech. V neposlední řadě banka učinila dotaz do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, v opačném případě by žalovanému úvěr neposkytla, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření, a to v závislosti na druhu produktu, resp. účel použití úvěru (nákup zboží), typu zprostředkovatele a podle výše úvěru a/nebo profilu klienta. Ověření žadatelem sděleného příjmu v prvé fázi probíhá oproti tabulce předpokládaných příjmů (sektor profese a typ vzdělání vs. příjem), která je vytvořena na základě statistiky MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky). Dále byl vyžadován a ověřen doklad o příjmu, v tomto případě se jednalo o Výpis z běžného účtu. S ohledem na shora uvedené posouzení a zjištěné informace přiměřeně k výší úvěru, kdy posouzení a jeho podrobnost jsou vždy v závislosti na výši úvěru, dospěla banka k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Dále žalobkyně poukázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č.j. 5 Co 231/2020- 97, kde odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že„ …stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“, jakož i na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 12 Co 367/2020-170, kdy se odvolací soud vyjádřil, že ačkoliv„ žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti…nelze to klást k tíži druhé smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zcela správně přikročila k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. Právní předchůdkyně tak zcela dostála povinnosti podle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb.“ Městský soud v citovaném rozhodnutí rovněž potvrdil, že údaje z prohlášení k žádosti o poskytnutí úvěru jsou povinností žádajícího – a to uvést je pravdivě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 14. 10. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 28. 10. 2021 náhradním způsobem - uplynutím 10 dnů od dodání do jeho datové schránky, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Listinou označenou jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne 21. 6. 2020 je v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se nejprve měla zavázat nabízet a poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby v rozsahu dle její aktuální nabídky s tím, že daná smlouva stejně jako samostatné produktové smlouvy měla být uzavřena v listinné nebo elektronické formě a k uzavření, změně či ukončení smluv, pokud zákon vyžaduje písemnou formu, může dojít buď v sídle banky nebo na jejich obchodních místech (listinný dokument nebo elektronický dokument a podpis) nebo v zabezpečené internetové aplikaci zřízené pro klienta ze strany banky s funkcí trvalého nosiče – internetového bankovnictví (elektronický dokument a podpis), nebo zprostředkovatele či kurýra (listinný dokument nebo elektronický dokument a podpis), nebo poštou (listinný dokument a podpis); v případě, že zákon písemnou formu smlouvy nevyžaduje, za podpis bude uznán buď vlastnoruční podpis klienta zástupce banky, nebo podpis zástupce banky nahrazený mechanickými prostředky, nebo elektronický podpis (podpis učiněný prostřednictvím Sign Padu, resp. jiného obdobného zařízení pro snímání vlastnoručního podpisu; podpis zadáním a odesláním identifikačního a/nebo autorizačního údaje nebo jejich kombinací v zabezpečené internetové aplikaci zřízené na žádost klienta, kdy údaje budou bankou zaslány prostřednictvím SMS na číslo mobilního telefonu pro komunikaci s bankou, určené klientem; jiný typ elektronického podpisu podle právních předpisů); tato listina však neobsahuje žádný podpis žalovaného ani jiný jeho projev vůle ve smyslu shora uvedených pravidel. Žádostí o po