42 C 43/2020-147 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 5588 m2, zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném [katastrální úřad] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [katastrální pracoviště], pro k. ú. a [územní celek], naopak žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc.č.st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště o výměře 288 m2 a pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře 399 m2, jak jsou tyto pozemky zapsány na [list vlastnictví], vedeném [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro k.ú. a [územní celek]. Dne 28. 5. 2019 proběhlo na žádost žalobkyně vytýčení katastrálních bodů v [katastrální uzemí], [územní celek], kdy vytyčení katastrálních bodů provedl [titul] [jméno] [příjmení], úředně oprávněný zeměměřičský inženýr. Účelem tohoto vytyčení bylo zpřesnění hranice pozemku žalobkyně parc. [číslo] určení hranic ostatních pozemků přímo sousedících s tímto pozemkem žalobkyně. Součástí protokolu o vytyčení hranice je i vytyčovací náčrt [číslo] [rok] ze dne 28. 5. 2019, vytyčovací body, označující hranice pozemků žalované (parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo]) jsou označeny jako bod [číslo] a [číslo]. Všichni vlastníci a oprávnění z dalších práv byli pozváni k seznámení se s výsledkem vytyčení a všichni dotčení vlastníci, s výjimkou žalované, s vytyčenými body a určením hranic pozemků souhlasili a protokol o vytyčení hranic podepsali. Žalovaná spolu se svým manželem odmítli vytyčovací protokol podepsat z důvodu svého nesouhlasu. Z náhledu do katastru nemovitostí přitom vyplývá, že hranice určená vytyčovacím náčrtem [číslo] [rok] ze dne 28. 5. 2019 skutečně odpovídá stavu, jaký je zaveden v katastru nemovitostí. Dále je při bližším náhledu zřejmé, že žalovaná využívá oprávněně nejen svoje pozemky parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] ale zároveň i neoprávněně část pozemku žalobkyně parc. [číslo]. Tuto skutečnost dokládají i vytisknuté náhledy z ulice, na které se nachází pozemek parc. [číslo] (dostupné na adrese www.mapy.cz), z nichž je zřejmé, že žalovaná postavila plot z trubek a pletiva nikoliv na samé hranici pozemků parc.č.st. [číslo] a parc. [číslo] ale až za touto hranicí, a zabrala tak část pozemku žalobkyně parc. [číslo]. Žalobkyně si nechala vyhotovit nákres, ze kterého je zřejmé, že žalovaná neoprávněně zabrala část pozemku žalobkyně [číslo] o celkové výměře 75 m2. Na základě těchto podkladů byla žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána poslední předžalobní výzva k ukončení neoprávněného užívání části pozemku žalobkyně a výzva k odstranění plotu, nacházejícího se neoprávněně na pozemku žalobkyně parc. [číslo]. Žalovaná však na tuto předžalobní výzvu nijak nereagovala. 2. V podání ze dne 14. 4. 2020 dále žalobkyně doplnila, že hranice mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] pozemky žalované parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] jsou patrny v katastrální mapě, dostupné online na internetových stránkách katastru nemovitostí. [obec] mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] pozemky žalované parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] tak, jak je určena ve vytyčovacím náčrtu [číslo] [rok] ze dne 28. 5. 2019, nebyly určeny nově bez ohledu na historii jednotlivých hranic, kdy by snad nově na základě předmětného vytyčovacího náčrtu došlo k odejmutí části pozemků žalované ve prospěch žalobkyně. V tomto vytyčovacím náčrtu se při stanovení hranic pozemků žalobkyně a žalované vycházelo právě z historicky určených hranic pozemků, které jsou patrny v plánku [číslo] z roku 1957, z nějž [titul] [jméno] [příjmení] při stanovení jednotlivých hranic vycházel. 3. V podání ze dne 9. 10. 2020 pak uvedla, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ze zákona na základě § 1 a § 2 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, kdy předmětný pozemek původně ve vlastnictví České republiky a spravovaný místním národním výborem přešel do vlastnictví [územní celek]. Předmětný pozemek byl prvně zapsán v pozemkové knize, vložce [číslo] na základě Protokolu ze dne 18. 7. 1879. V obci [obec] v současné době neprobíhá obnova katastrálního operátu. Následně podáním ze dne 12. 10. 2020 doplnila, že po stavbě plotu neproběhla ze strany žalobkyně (tehdejšího [státní instituce] [anonymizována dvě slova]) žádná kontrola správnosti provedení stavby a ani žalovaná takovou listinou nemůže disponovat. Stavba plotu mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] pozemky žalované parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] nebyla provedena správně, když z přiloženého zápisu o komisionálním jednání vyplývá navržená hranice plotu žalobkyně (tehdy paní [příjmení]) jako jednolitá rovina. Pokud však porovnáme povolované navržení průběhu plotu se skutečným stavem, je patrné, že plot vybudovaný právní předchůdkyní žalované není v rovině, ale je vybudován ve značném oblouku. Žalobkyně namítá, že při porovnání žalobkyní přiloženého geometrického plánu z roku 1957 včetně plánku [číslo] se současným stavem evidovaným v katastru nemovitostí a přiloženým zápisem o komisionálním jednání je patrné, že právní předchůdkyně žalované překročila hranice určené v katastru nemovitostí a zabrala tak část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. K námitce vydržení části pozemku žalobkyně parc. [číslo] žalobkyně uvádí, že dle názoru žalobkyně nebyla žalovaná v dobré víře. Při opakovaném vytyčení hranic pozemků v roce 2019 si žalovaná byla vědoma, že neoprávněně zabírá určitou část pozemku žalobkyně parc. [číslo] z toho důvodu odmítla podepsat protokol o vytyčení hranice mezi pozemky. 4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedla, že je vlastníkem pozemků parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] v obci [obec], nepopírá, že proběhlo vytyčování katastrálních bodů v obci [obec] [titul] [jméno] [příjmení] a byla rovněž seznámena s výsledkem vytyčení, se kterým však nesouhlasila. Žalovaná se ohrazuje proti tomu, že by hranice pozemků dle vytyčovacího náčrtu ze dne 28. 5. 2019 byly určeny správně. Žalovaná se důrazně ohrazuje proti tomu, že neoprávněně užívá část pozemku žalobkyně parc. [číslo]. Na pozemcích parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] bylo přibližně ve 2. polovině 19. století postaveno hospodářské stavení, které zde stálo do roku 1996, kdy došlo k jeho odstranění. Poloha tohoto stavení je dobře patrná z historické letecké fotomapy, která je dostupná na internetové adrese: https://kontaminace.cenia.cz (konkrétně se jedná o fotomapu [územní celek] z roku 1955). Na ní je velice dobře patrné stavení, jehož čelu se obecní komunikace "vyhýbá" (není ještě napřímena). Ze snímku pozemkové a katastrální mapy vyhotovené dne 11. 3. 1968 je pak zřejmé, že obecní komunikace je od čela stavení vzdálena. Plot, o němž se zmiňuje v žalobě žalobkyně, rozhodně nepostavila žalovaná. Stavebníkem tohoto plotu byla v roce 1968 paní [jméno] [příjmení], právní předchůdkyně žalobkyně, což je zřejmé z rozhodnutí komise pro výstavbu MNV v [obec] ze dne 22. 3. 1968, která rozhodla o přípustnosti stavby plotu. Ze zápisu o "komisionálním" jednání při povolení stavby plotu je pak zřejmá poloha stavení i plotu. Žalovaná dále poukázala na kopii katastrální mapy ze dne 6. 8. 2015. Skutečnost, že plotem, který zmiňuje žalobkyně, nemohla zabrat část pozemku žalobkyně, je podle žalované zřejmá i ze snímků Panoramy, poskytujících širokoúhlý pohled z ulice, na níž se nachází pozemek parc. [číslo]. Z těchto snímků, pořízených dne 7. 8. 2018, je patrné, že sloupy elektrického vedení se nacházejí mimo oplocení pozemku. Kdyby tedy žalobkyně byla přesvědčena již v roce 1957 (plánek [číslo] z roku 1957, z něhož [titul] [příjmení] vychází), že se jedná o její pozemek, proč na něm zmíněné sloupy elektrického vedení nepostavila. Rovněž tak veškerá plynofikace, kanalizace i povrchová kanalizace je vedena v rámci tělesa obecní komunikace. 5. U přípravného jednání konaného dne 10. 9. 2020 dále doplnila, že namítá vydržení předmětné části pozemku, neboť nemovitosti, a to parc. [číslo] parc.č. st. [číslo] řádně nabyla na základě dědického rozhodnutí v roce 1985 po své zemřelé mamince paní [příjmení], a to ve vztahu, jak je doposud drží, tzn. i se stavbou předmětného plotu mezi parc. [číslo] parcelami žalované. Byla tedy po celou dobu v dobré víře, že předmětné nemovitosti nabyla v celém rozsahu, když navíc její právní předchůdkyně stavěla předmětný plot v místech, jak jí bylo uloženo ze strany tehdejšího MNV v [obec] v roce 1968 a dodržela tak všechny požadavky pro stavbu plotu stanovené tímto výborem, když žalovaná, resp. její manžel v reálu ověřovali, zda vzdálenost protějších plotů, mezi kterými vede parc. [číslo] skutečně splňuje vzdálenost 5,2 metrů, jak tehdy požadoval MNV [obec]. Od roku 1968 s tímto plotem nebylo nijak hýbáno, naopak v části parc.č. st. [číslo] právní předchůdkyně žalované z části plot posunula směrem do pozemku žalované po ústní dohodě s tehdej