8 C 272/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 9 472,73 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 295,21 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a za dobu do 15. 1. 2021 v kapitalizované výši 7 065,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 295,21 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a za dobu do [datum] v kapitalizované výši 2 398 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 17 690 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 1. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 7 927,27 Kč a dluží částku 9 472,73 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 7 295,21 Kč a dlužných poplatků. Dále stejní účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 680 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku 20 880 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 10. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 13 472,73 Kč a dluží částku 7 407,27 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 5 704,50 Kč a dlužných poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 12. 2. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nemá z čeho žalovanou částku zaplatit, je vedena na úřadu práce, má zdravotní problémy a má za to, že by neměla platit za to, že splátky jezdí vybírat obchodní zástupce. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o půjčce ze dne [datum] a [datum], zákaznické karty žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 12. 2. 2021, výzvy k úhradě z 13. 5. 2021 včetně podacího lístku byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy nazvané smlouvy o půjčce. Na základě první z nich [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla být v roce 2015 bez zaměstnání a její příjmy tvořily pouze příspěvky státní podpory v celkové výši 16 845 Kč měsíčně resp. 17 356 Kč měsíčně (včetně výživného na nezl. dítě, což bylo ověřováno výměrem státní podpory. Celkové výdaje měly činit v roce 2017 celkem 14 200 Kč až 14 620 Kč měsíčně, z čehož nájemné činilo 9 000 Kč a bylo ověřeno nájemní smlouvou. Další výdaje domácnosti byly odhadovány částkou 5 200 Kč měsíčně včetně nákladů na telefon a splátky závazků činily 420 Kč měsíčně. Tyto další výdaje nebyly ničím ověřeny. Dopisem ze dne 12. 2. 2021 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena [datum]. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 12 000 Kč a 10 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové, rodinné a pracovní poměry žalované, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval tvrzení o ověřování těchto údajů. Navíc ze zmiňovaných zákaznických karet bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru ověřoval pouze příjmy, které jsou tvořeny výhradně dávkami státní podpory a výdaje žalované, kromě výše nájemného, ověřovány nebyly. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy tedy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou obě smlouvy o zápůjčce uzavřené s žalovanou neplatné. 7. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, dle něhož je spotřebitel povinen vrátit úvěrujícímu poskytnutou jistinu při zohlednění dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná plnila částkou 14 472 Kč, tedy žalobkyni nic nedluží. Dle smlouvy ze dne [datum] byla žalované vyplacena jistina 10 000 Kč a žalovaná dosud vrátila částku 7 927,77 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 2 072,73 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 12. 2. 2021, který jí byl doručován 15.2.2021 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 18. 2. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 28. 2. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením dlužné částky dne 1. 3. 2021 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,05 % ročně od prvního dne prodlení do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II a III.). 8. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady s