8 C 278/2021-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uhrazení částky 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení, což odůvodnil tím, že žalovanému dne [datum] zapůjčil částku 10 000 Kč, která měla být vrácena dne 31. 3. 2018. Protože k vrácení zapůjčené částky nedošlo, vyzval žalobce žalovaného k její úhradě doporučeným dopisem ze dne 16. 10. 2018; ani přes tuto výzvu však žalobce ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud usnesením ze dne 22. 7. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 12. 8. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vrácením soudu s vyvěšením sdělení o této skutečnosti na úřední desce soudu. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobce, který tento souhlas vyslovil již v samotné žalobě. 4. Z listin předložených žalobcem, a to listin označených jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] a výzva k úhradě dluhu ze dne 16. 10. 2018 vč. podacího lístku z téhož dne, zjistil soud skutkový stav, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, která byla předána žalovanému před podpisem smlouvy o zápůjčce v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem této smlouvy, a žalovaný se zavázal celou zapůjčenou částku splatit k rukám žalobce nejpozději do 31. 3. 2018. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 10 000 Kč ve lhůtě do 26. 10. 2018 předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2018 Ani přes tuto výzvu však ničeho neuhradil. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil nárok žalobce po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě žalobce poskytnul žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti před podpisem smlouvy, a žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčené finanční prostředky vrátit nejpozději do 31. 3. 2018. Tento svůj závazek však žalovaný řádně a včas nesplnil, čímž porušil svou smluvní povinnost a dostal se dle § 1968 věty první ve spojení s § 1970 o. z. od 1. 4. 2018 do prodlení. Žalobci proto vzniklo právo i na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok I.). 9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, přičemž s ohledem na to, že žalobce uplatňoval pouze náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, nebyly mu další náklady řízení přiznány.