8 C 55/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 6 599,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 529,23 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 811,45 Kč, úroku ve výši 14,4 % z částky 4 443,01 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 443,01 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. Dále se domáhala zaplacení částky ve výši 14 508,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 649,42 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 197,78 Kč, úroku ve výši 20,5 % z částky 9 958,69 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 958,69 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 353 Kč (úroková sazba 14,4 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 188 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 571 Kč. Celkovou částku 26 112 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 436 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.4.2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila pouze částku 19 512,65 Kč a dluží částku 6 599,35 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 4 443,01 Kč a dlužné částky poplatků. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 39 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 5 134 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 8 015 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 19 457 Kč. Celkovou částku 71 606 Kč se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 194 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 22.11.2016. Žalovaná uhradila pouze částku 57 097,35 Kč a dluží částku 14 508,65 Kč, která sestává z dlužné jistiny 9 958,69 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne [datum] a [datum], zákaznických karet žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 24.6.2019, výzvy k úhradě z 14.7.2020 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy nazvané smlouva o půjčce, dle které [právnická osoba] na základě první z nich poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 5 134 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 8 015 Kč, za hotovostní inkaso splátek 19 457 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 194 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé z nich poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 353 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 188 a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 571 Kč v 60 týdenních splátkách po 436 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla být v roce 2015 zaměstnancem s průměrnou čistou mzdou ve výši 3 933 Kč měsíčně. Dále měla pobírat jiné nespecifikované příjmy ve výši 5 747 Kč. Celkové výdaje měly činit přes 4 200 Kč, z čehož nájem měl činit 1 000 Kč měsíčně. V roce 2016 byla žalovaná rovněž zaměstnancem a měla pobírat mzdu ve výši 8 200 Kč čistého měsíčně, kromě toho měla pobírat státní podporu ve výši 800 Kč a jiné příjmy ve výši 3 000 Kč Měsíční výdaje v roce 2016 měly činit 9 500 Kč, z nichž splátky zápůjčky činily 5 400 Kč. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem částku 57 098,35 Kč a na druhou půjčku 19 512,65 Kč. Dopisem ze dne 24.6.2019 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má být uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 14.7.2020. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka, a to ve výši 39 000 Kč a 15 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové, rodinné a pracovní poměry žalované, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval tvrzení o ověřování těchto údajů. Ničím pak nebyly ověřovány tzv. jiné příjmy žalované, které navíc nejsou nijak specifikovány. S ohledem na příjmy žalované, s odhlédnutím od blíže neurčených jiných příjmů, je nutno konstatovat, že žalovaná není schopna jakýkoliv úvěr splácet bez toho, aby se dále zadlužovala. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] i [datum] neplatná. 7. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč a žalovaná dosud vrátila částku 57 097,35 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a vráceno bylo 19 512 Kč. Žalovaná tudíž z titulu neplatných smluv žalobkyni nedluží nic a proto byla žaloba zamítnuta zcela. 8. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 845 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 211 Kč.