9 C 23/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků do příslušené evidence splnil dne [datum], čímž mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ ZoRTP“) televizní poplatek k 15. dni kalendářního měsíce, žalovaný však nedostál své poplatkové povinnosti, když nehuradil televizní poplatky za měsíce srpen [rok], listopad až prosinec [rok] a leden, přičemž ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobkyni částku 588,24 Kč, skládající se z poplatku 135 Kč za každý měsíc uvedeného období, jakož i souvisejícího příslušenství. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, pročež žalobkyně požaduje i zákonné úroky z prodlení, které kapitalizovala, a to za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne podání žaloby, tj. [datum], na částku 48,24 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný se jako poplatník televizních poplatků přihlásil do evidence plátců televizního poplatku v měsíci únoru [rok] ([datum]), čímž byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku, a vznikla mu povinnost tento poplatek ve výši 135 Kč hradit vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, s tím, že platby nejprve hradil, ale neuhradil poplatek splatný dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Z tohoto důvodu byl vyzýván k úhradě dlužné částky společností Česká pošta, s. p. (oddělení [jméno]), která byla pověřena inkasem pohledávek České televize jako věřitele, a to dopisem ze dne [datum], ve kterém byl informován, jak má v různých případech (úmrtí poplatníka, změna údajů, zaplacení apod.) postupovat. Žalovaný ani přesto dlužné televizní poplatky neuhradil a žalobkyni dluží celkem 540 Kč (4 x 135 Kč). 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se jako vlastník televizního přijímače dne [datum] přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku, čímž mu v souladu s § 3 odst. 2 ZoRTP vznikla povinnost hradit televizní poplatek z jednoho televizního přijímače v měsíční výši 135 Kč (§ 6 ZoRTP), přičemž splatnost poplatku byla stanovena nejpozději na 15. den každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 ZoRTP). Protože žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce srpen [rok], listopad a prosinec [rok] jakož i leden [rok] řádně a včas, dostal se do prodlení, a dluží tak žalobkyní jak částku ve výši 540 Kč (4 x 135 Kč) na poplatku samotném, tak i zákonný úrok z prodlení dle § 10 ZoRTP ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jenž žalobkyně kapitalizovala ve vztahu k jednotlivým dlužným měsíčním úhradám poplatku ke dni [datum] na částku 48,24 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, a proto má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Soud tak zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobkyni v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč jako dvě paušální náhrady dle § 2 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., za podanou žalobu a výzvu k plnění (příprava a převzetí zastoupení není pro účely citované vyhlášky explicitně úkonem), když ve věci jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou v obdobných věcech na ustáleném vzoru. Další náklady vyúčtované žalobkyní přiznány nebyly v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 405/2014, z něhož vyplývá, že náklady vynaložené žalobkyní na zastupování advokátem jsou v tomto případě, kdy jde o prosté vymáhání zákonem stanovených televizních poplatků, náklady nikoliv potřebnými k účelnému uplatňování práva. S ohledem na citovaný závěr, soud žalobkyni přiznal vedle soudního poplatku toliko částku 200 Kč.