9 C 292/2020-52 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, který je jeho synem, a která mu byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního osudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je od [datum] schopen sám se živit. 2. Žalovaný nejprve nesouhlasil se zrušením vyživovací povinnosti od [datum], protože až dne [datum] mu bylo vydáno vysvědčení o závěrečné zkoušce, následně byl v evidenci Úřadu práce a zaměstnán byl až od [datum], tudíž požadoval po žalobci výživné až do [datum]. Dále doplnil, že v průběhu prázdnin 2020 se věnoval přípravě na zkoušky, protože je v červnu nezvládnul v jejich praktické části. Před jednáním soudu žalovaný změnil svůj postoj k věci a uvedl, že si uvědomuje, že otec mu výživné hradit nemusí, že byl studentem do [datum]. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze žalobce. Žalovaný se z účasti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním ve své nepřítomnosti. U jednání soud provedl dokazování listinami, které do spisu založili jednak žalobce a žalovaný a jednak listinami, které si vyžádal na základě tvrzení účastníků a zjistil z nich následující skutečnosti: 4. Z výučního listu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný ukončil vzdělávací program středního vzdělávání v oboru vzdělání [anonymizováno] – [anonymizováno] dne [datum]. 5. Dohodou o provedení práce a pracovní smlouvou, které byly obě uzavřeny mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, bylo prokázáno, že žalovaný je v pracovním poměru u tohoto zaměstnavatele od [datum]. 6. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – krajské [pobočka], kontaktního pracoviště [obec], ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání veden v době od [datum] do [datum], kdy byl sankčně vyřazen pro nedostavení se v termínu, a rovněž, že si žalovaný nepodal žádost o podporu v nezaměstnanosti. Dne [datum] byl žalovanému vyplacen příspěvek na dítě, dávky pomoci v hmotné nouzi žalovaný nepobíral. 7. Ze zpráv [jméno] [příjmení] a společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že u nich žalovaný nikdy nebyl zaměstnán. 8. Střední odborná škola [anonymizována dvě slova] sdělila, že žalovaný byl jejich studentem od [datum] do [datum]. 9. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobci byla soudem stanovena povinnost přispívat na výživu žalovaného, jeho syna, částkou ve výši [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] a částkou [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] Krajský soud následně z podnětu podaného odvolání pouze upravil výši dlužného výživného. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 10. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 11. Žalovaný je synem žalobce. Žalobce byl rozsudkem zdejšího soudu zavázán k povinnosti přispívat na výživu žalovaného částkou ve výši [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] a částkou [částka] měsíčně počínaje dnem [datum]. Žalovaný se vzdělával na Střední odborné škole [anonymizována dvě slova], kde v červnu 2020 nesložil závěrečnou zkoušku a ke dni [datum] přestal být studentem této školy. V měsících červenci a srpnu 2020 se žalovaný připravoval na opakování učňovské zkoušky, kterou úspěšně vykonal dne [datum], čímž ukončil střední vzdělání v oboru [anonymizováno] – [anonymizováno]. Žalovaný byl následně od [datum] až do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání, ze které byl však vyřazen, protože se na schůzku nedostavil ve stanoveném termínu. Od [datum] je žalovaný zaměstnán. 12. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, avšak výživné zrušil s účinností k pozdějšímu datu, než požadoval žalobce. Provedeným dokazováním bylo totiž prokázáno, že střední vzdělávání žalovaný úspěšně ukončil dne [datum], kdy složil učňovskou zkoušku a dostal výuční list. Až od tohoto dne byl tedy kompetentní pracovat v oboru, ve kterém se vyučil. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by žalovaný chtěl pokračovat ve studiu, ostatně to žalovaný ani netvrdil. S ohledem na uvedené měl soud za to, že žalovaný byl schopen ihned po ukončení studia si najít zaměstnání a sám se živit, když mu v tom nic nebránilo. Pokud žalovaný v průběhu řízení tvrdil, že byl na operaci střev, pak tyto skutečnosti konstatoval pouze k dotazu soudu na svůj zdravotní stav, netvrdil, že by jej tyto zdravotní komplikace omezovaly v možnosti najít si zaměstnání. O tom svědčí konečně i to, že od října 2020 si hledal zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Proto soud žalobě vyhověl a výživné naposledy stanovené shora citovaným rozsudkem zrušil s účinností od [datum]. 14. Výrokem pod bodem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to plně v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce, byť byl částečně se svou žalobou neúspěšný, by měl právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, avšak tento se tohoto práva u jednání výslovně vzdal. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.