9 C 362/2020-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, kterou měl žalovaný dlužit právní předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba] a. s. z titulu smlouvy o poskytnutí zápůjčky [číslo] na podkladě které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] bezhotovostní převodem částku 2 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit nejpozději do [datum], což neučinil, a to ani poté, co byl zástupcem žalobkyně, na kterou pohledávka předchůdkyně žalobkyně přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vyzván k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude plnění vymáháno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a. s., dne [datum] zaslala na účet žalovaného, který žalovaný označil v žádosti o půjčku ve formuláři na webu předchůdkyně žalobkyně, který byl odeslán na e-mail předchůdkyně žalobkyně dne [datum], částku 2 000 Kč. Před poskytnutí prostředků předchůdkyně žalobkyně hodnotila bonitu žalovaného, a to ze sdělení, které jí poskytl žalovaný, a ze kterého vyplývá, že pracuje jako dělník s čistým měsíčním příjmem [částka] a výdaji [částka]. Žalovaný částku nevrátil. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] ujednána dohoda, podle které došlo k prodeji pohledávky za žalovaným žalobkyni. Žalovaný ani po výzvě zaslané před podáním žaloby zástupcem žalobkyně, dlužnou částku neuhradil. Předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 4. Skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, byť z jiných důvodů než uvedla žalobkyně. Předně je nutno konstatovat, že z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, když zejména z předložené listiny s názvem„ Smlouva o poskytnutí zápůjčky“ je zřejmé, že zapůjčitelem byla zcela jiná osoba, odlišná od předchůdkyně žalobkyně. Soud se dále s ohledem na tento závěr nezabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak jí stanoví zákon č. 257/2016 Sb. Jelikož nedošlo k platnému uzavření smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu a vznikl jí tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 o. z. Tato pohledávka za žalovaným pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání této pohledávky. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem částku 2 000 Kč a žalovaný jí nevrátil ničeho, pročež jí stále dluží částku 2 000 Kč, která zároveň představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Proto soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil právě tuto částku. 5. Žalobkyně v řízení také prokázala, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě téhož dne. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měl žalovaný 5 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do [datum] Lhůtu 5 dnů k zaplacení soud v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. a okolnostmi daného případu, kdy se jedná o nikoliv vysoký závazek, vyhodnotil jako lhůtu dostatečnou k tomu, aby si žalovaný finanční prostředky obstaral a dostavil se k věřiteli. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 2 000 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,5 % ročně z této částky, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Soud v daném případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti zjistil, že žalobkyně v minulosti již podávala žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech, a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Dohromady tedy náklady řízení představují částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.