9 C 386/2020-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byla částka 3 000 Kč, kterou žalovaná měla dlužit žalobkyni na podkladě smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], s tím, že jmenovaná společnost převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná, přičemž vycházel z důkazů, které žalobkyně připojila k žalobě, a dospěl k závěru, že žalobkyně věcnou legitimaci postrádá. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze které žalobkyně dovozuje svou legitimaci, bylo zjištěno, že postupitel – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] převedla své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. Z listiny nazvané smlouva o úvěru soud naopak zjistil, že se na uvedených podmínkách měla dohodnout společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Rovněž z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že finanční prostředky ve výši 3 000 Kč byly na účet označený v uvedené dohodě odeslány z účtu společnosti [právnická osoba], nikoliv z účtu původní věřitele – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), jak uvádí žalobkyně v žalobě. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla úspěch žalovaná, která by tak měla právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.