11 C 106/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 3 992 Kč a úrok z prodlení v kapitalizované výši 233 Kč za období od 29. 5. 2021 do 10. 2. 2022 s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu dne 28. 7. 2020, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu„ Životní pojištění [název]“. Pro pojistné období byla stanovena částka 798 Kč s měsíční splatností. Pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne 28. 5. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 28. 1. 2021 do 28. 5. 2021. V důsledku upomínání žalovaného mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Celková částka za dlužné období vč. upomínek činí 3 992 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od 29. 5. 2021 do 10. 2. 2022, tj. ve výši 233 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby dne 22. 9. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 27. 4. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 12. 5. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to pojistnou smlouvou ze dne 27. 7. 2020, sazebníkem poplatků účinným od 3. 6. 2019, inkasní bilancí pojistné smlouvy, upomínkou dlužného pojistného ze dne 22. 3. 2021, oznámením o zániku pojištění ze dne 8. 6. 2021, pokusem o smír ze dne 7. 7. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 22. 9. 2021 včetně podacího archu. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný jako pojistník neplnil svůj závazek vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 27. 7. 2020 a neplatil žalobkyni, tedy pojistiteli, sjednané pojistné za období od 28. 1. 2021 do 28. 5. 2021, kdy došlo k zániku pojištění a na pojistném dluží částku ve výši 3 192 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení poplatku spojeného s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč a storno poplatku ve výši 500 Kč. S celkovou částkou 3 992 Kč je žalovaný v prodlení od 29. 5. 2021, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši, jak stanoví prováděcí předpis nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tohoto úroku domáhá pouze za dobu do 10. 2. 2022 (podání žaloby), což v kapitalizované výši činí 233 Kč. Protože ke dni rozhodování soudu nebylo na žalovanou částku zaplaceno ničeho, soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.