115 C 6/2021-107 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 102 560 Kč s příslušenstvím, žalobu odůvodnil tím, že žalobce namísto žalované v období od konce roku 2017 do 20.5.2019 platil platby hypotéky žalované a platby záloh ČEZu na dodávky energíí do rodinného domu [adresa] v k.ú. [část obce] a za uvedené období zaplatil celkem částku 141 080 Kč, všechny platby byly žalobcem provedeny v době, kdy ještě nebyl vlastníkem předmětného domu (resp. daných nemovitostí) a za situace, kdy k tomu nebyl žádný právní důvod, kdy v daném domě žalobce nikdy trvale nebydlel, žalobce zde jen občasně dojížděl, kdy se o dům a zahradu fakticky staral, kdy zajišťoval základní údržbu daných nemovitostí. Pro úplnost se poznamenává, že se jedná o dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] dále o pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], s tím, že kupní smlouva, na základě které žalobce dané nemovitosti koupil od žalované, byla mezi účastníky uzavřena až dne 21.6.2019. Z výše uvedeného popisu skutkového stavu věci je tak zřejmé, že na straně žalované vzniklo tzv. bezdůvodné obohacení, které dle platné právní úpravy je žalovaná povinna vydat žalobci. Proto právní zástupce žalobce zaslal dne 11.11.2020 žalované písemnou předžalobní výzvu ze dne 10.11.2020 v intencích ust. § 142 o.s.ř., kdy tato výzva byla žalované doručena dne 12.11.2020, kdy zde je žalovaná vyzvána k zaplacení částky ve výši 141 080 Kč. Žalovaná na předmětnou výzvu dodnes nereagovala, z dlužné částky ničeho nezaplatila. Jelikož v mezidobí od odeslání, resp. doručení předžalobní výzvy žalované uplynul určitý čas, žalobce musel redukovat dlužnou částku, kdy celková dlužná částka ke dni sepisu této žaloby byla ponížena o částky, které se v mezidobí promlčely (lze se důvodně domnívat, že by žalovaná vznesla námitku promlčení). Předmětem této žaloby je tak aktuálně dlužná částka ve výši 102 560 Kč, kdy se stále jedná o částky, které žalobce uhradil za žalovanou v období od 20.3.2018 do 20.5.2019, kdy jejich detailní rozpis je uveden v přehledu plateb na přiložených dvou stranách A4. Jedná se stále o platby hypotéky žalované a záloh ČEZu na dodávky energií do rodinného domu [adresa] v k.ú. [část obce] za období, kdy daný dům neužíval žalobce a kdy výlučným vlastníkem tohoto domu (resp. těchto nemovitostí) byla žalovaná. 2. Platby probíhaly takto: platby hypotéky, které provedl žalobce za žalovanou (celkem 9 plateb): dne 17.8.2018 platba ve výši 8 500 Kč, dne 31.8.2018 platba ve výši 8 500 Kč, dne 3.9.2018 platba ve výši 8 500 Kč, dne 30.11.2018 platba ve výši 17 000 Kč, dne 18.1.2019 platba ve výši 8 500 Kč, dne 18.2.2019 platba ve výši 8 500 Kč, dne 18.3.2019 platba ve výši 8 500 Kč, dne 19.5.2019 platba ve výši 8 500 Kč, dne 26.4.2020 platba ve výši 6 500 Kč, celkem 83 000 Kč platby na zálohy ČEZu, které provedl žalobce za žalovanou (celkem 12 plateb): dne 20.3.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 23.4.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 21.5.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 22.6.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 19.7.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 23.8.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 19.9.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 22.11.2018 platba ve výši 1 630 Kč, dne 24.1.2019 platba ve výši 1 630 Kč, dne 22.2.2019 platba ve výši 1 630 Kč, dne 19.3.2019 platba ve výši 1 630 Kč, dne 20.5.2019 platba ve výši 1 630 Kč, celkem 19 560 Kč. 3. Předžalobaní výzva byla žalované doručena dne 12.11.2020, kdy k zaplacení jí byla poskytnuta lhůta 7 dnů; tato lhůta marně uplynula dne 19.11.2020 včetně. Tedy dle doručené předžalobní výzvy je žalovaná v prodlení se zaplacením žalované částky od 20.11.2020. Zákonný úrok z prodlení je požadován od 20.11.2020 do zaplacení. 4. U jednání dne 17.3.2022 žalobce doplnil skutková tvrzení s tím, že majitelem účtu [číslo] je ČEZ a majitelem účtu [bankovní účet] je žalovaná. 5. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce veškeré částky označené v žalobě jako bezdůvodné obohacení plnil zcela vědomě a při nejmenším po dobu od 16.11.2017 do 26.4.2020, jak se podává z jím předloženého dokumentu, který dle tvrzení žalobce má dokazovat provedení plateb, byť z této listiny není patrné, z jakého účtu byly částky odeslány a zda se jedná o účet žalobce. Žalovaná opustila společnou domácnost v domě na adrese [adresa žalobce]. Žalobce však předmětný dům nadále užíval, a to výlučně pro svou potřebu. Naopak žalovaná dům nadále neužívala a měla zájem ho prodat a vypořádat se se žalobcem, zatímco žalobce opakovaně projevoval přání si dům ponechat a nadále v něm žít, k čemuž také nakonec došlo. Žalobce nehradil žalované, jakožto vlastnici domu, žádné nájemné ani jiné platby za užívání domu. Účastníci řízení se dohodli, že žalobce bude dům nadále samostatně užívat, pročež bude také hradit výdaje spojené s vlastnictvím domu, tj. splátky hypotéčního úvěru a náklady na energie. Tyto platby žalobce hradil zjevně vědomě, dobrovolně a opakovaně s určitou pravidelností a po dobu delší než dva roky. Žalovaná v prosinci 2017 otěhotněla, přičemž se jednalo o rizikové těhotenství a žalovaná se nemohla vystavovat stresu, a tedy řešení záležitosti s domem odložila na později a ponechala žalobce nerušeně užívat předmětný dům, a to i s jeho družkou [jméno] [příjmení]. Po porodu v září 2018 a skončení šestinedělí se žalovaná opět začala angažovat ve věci vypořádání majetku a apelovat na žalobce, aby došlo k prodeji domu a rozdělení utrženého zisku. Dne 21. 6. 2019 uzavřeli žalovaná jakožto prodávající a žalobce jakožto kupující kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému domu z žalované na žalobce, a to za částku 1 363 265 Kč, kterou žalobce uhradil úvěrující bance. Vedle toho strany sporu uzavřely téhož dne dohodu o vypořádání, jíž vypořádali společně nabytý majetek, a to tak, že žalobce se zavázal uhradit žalované částku 1 047 500 Kč. V obou dokumentech žalobce prohlašuje, že předmětný dům před uzavřením kupní smlouvy dlouhodobě užíval (čl. II. 2. dohody o vypořádání a čl. IV. 1. kupní smlouvy). Naopak ani v jednom dokumentu nejsou zmiňovány žádné platby ze strany žalobce, které by měly být vypořádány. Pokud by takové skutečně existovaly, nepochybně by byly zahrnuty do dohody o vypořádání, kteroužto měly být mezi stranami vypořádány vzájemné majetkové nároky ke společným věcem. Skutečnost, že žalobce dům užíval ještě před nabytím vlastnického práva k domu je prokazována také jeho vlastní předžalobní výzvou ze dne 8.2.2022 –„ klient rodinný dům dlouhodobě užíval, a to již před uzavřením kupní smlouvy“. Plnění poskytnutá žalobcem tak nepředstavují bezdůvodné obohacení, neboť byla poskytnuta na základě ústní dohody mezi stranami a žalobce za ně obdržel protiplnění spočívající v možnosti dům samostatně užívat. Zda a v jakém rozsahu tak činil, bylo výhradně na vůli žalobce. Nicméně žalobce prováděl vědomé platby na hypotéku a elektrickou energii po dobu více než dvou let. Navíc e-maily ze dne 7.2.2019 a 6.3.2019 prokazují, že žalobce hradil platby za odběr elektřiny dobrovolně a po předchozí dohodě, když bez dalšího potvrzoval, že provede platby částek upomínaných dodavatelem elektřiny. Veškeré platby žalobce také opatřil příslušným popisem –„ hypotéka“ anebo„ ČEZ RD“. Žalobce si tak byl vědom účelu jeho plateb a přesto (či spíše právě proto) je setrvale prováděl. Za této situace žalobce ani nemůže mít právo na vrácení poskytnutého plnění, neboť i pokud by žalovanou eventuálně obohatil (což se však nestalo, neboť plnění bylo poskytnuto na základě dohody a za protiplnění), jednalo by se o tzv. vnucené bezdůvodné obohacení, tj. poskytnuté s vědomím, že žalobce k takovému plnění není povinen. 6. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že prováděl platby z toho důvodu, aby o dům nepřišel. S žalovanou měli vztah do října 2016, bydleli spolu na bytě v [obec] a později v [adresa]. Když se rozešli, v tomto domě zůstala bydlet žalovaná. Bylo mezi nimi dohodnuto, že žalobce bude provádět tyto platby a dům mu žalovaná v budoucnu prodá. Byli domluveni, za jakých podmínek mu dům prodá, stále se to měnilo. Byli původně domluveni, že žalobce dá žalované za dům 500 000 Kč a auto, v kterém jezdila, pak se to navýšilo na 1 000 000 Kč. Žalobce dům koupil za 1 300 000 Kč. Platbu provedl ve prospěch banky, na zaplacení hypotečního úvěru, který na domě váznul. Dne 21.6.2019 byla uzavřena kupní smlouva na dům, hekticky, žalobce posílal návrh kupní smlouvy 19.6 žalované, 20.6 mu přišel od žalované email, že má svůj návrh kupní smlouvy a protože byl v časovém presu, neboť do 24.6 musel uzavřít hypoteční úvěr, aby mohl dům koupit, tak došlo k uzavření smlouvy dne 21.6.2019. Je pravdou, že téhož dne uzavřeli dohodu o vzájemném vypořádání a k dotazu soudu, proč v té dohodě nejsou o platby, o kterých je zde řeč, k tomu žalobce uvedl, že byl v časovém presu a nestačil tyto požadavky do smlouvy o vypořádání zakomponovat. Pokud bylo žalobci předestřeno, že se v této dohodě zavázal zaplatit žalované 1 047 500 Kč a nezohlednil platby, které jsou předmětem sporu,