15 C 197/2021-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 353,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 353,70 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 2. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na užívání informačního systému [název], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný nedodržel smluvní ujednání a opakovaně jej porušoval tím, že neudržoval svůj kreditový účet u žalobkyně v kladném stavu. Žalovaný hradil (v souladu se smlouvou nabíjel kredit) pouze 23. 2. 2018, dále již neuhradil ničeho, a to i přes opakované písemné předžalobní výzvy k plnění, kdy první výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 3. 2019 a druhá výzva byla ze dne 15. 1. 2020 (doručena 23. 1. 2020). Žalobkyně uvedla, že pro větší přehlednost vede přehled stavu účtu žalovaného, z nějž jsou požadované částky zcela zřejmé, na stranách 2 – 18 je v něm uvedena kompletní platební historie žalovaného, na straně 19 je uveden vývoj jistiny s tím, že k datu podání žaloby činí dluh na jistině celkem 26 353,70 Kč, na stranách 20 – 35 je pak uveden vývoj smluvní pokuty tak, jak postupně žalovanému nabíhala s tím, že žalobkyně smluvní pokutu po žalovaném zatím žalobou nepožadovala. Úroky z prodlení požaduje žalobkyně v zákonné výši z jistiny, a to od 16. 3. 2020, když dlužná částka na jistině dosáhla výše, která je žalobou žalována, dne 1. 3. 2020, přičemž v rámcové smlouvě a obchodních podmínkách se žalovaný zavázal uhradit záporný kredit vždy nejpozději do 14 dnů – nejzazším termínem pro úhradu celé žalované částky tak bylo datum 15. 3. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci výzvou ze dne 30. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 12. 2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to označenými jako: -) rámcová smlouva [číslo] ze dne 27. 2. 2018, z níž soud zjistil, že její součástí byly obchodní podmínky žalobkyně (čl. 5 rámcové smlouvy), že žalobkyně a žalovaný se zavázali na základě uvedené listiny uzavírat mezi sebou návazné smlouvy, a to buďto formou dodatků k rámcové smlouvě, anebo přímo v rámci technické podpory upravené v obchodních podmínkách, jejichž předmětem bude zejména úprava rozsahu, v jakém bude žalovanému umožněno užívat informační systém [název] (čl. 2 rámcové smlouvy), a dále že ujednali, že případné spory vyplývající ze vztahů založených rámcovou smlouvou budou řešeny u Okresního soudu ve Frýdku-Místku v případě, že bude dána věcná příslušnost okresního soudu (čl. 6 rámcové smlouvy); -) obchodní a platební podmínky (vo0) účinné od 1. 11. 2016, (dále jen„ OPP“) z nichž soud zjistil, že veškeré služby a objednané produkty jsou hrazeny formou předplatného, nazvaného„ kredit“, který je virtuálním kontem vedeným pro žalovaného žalobkyní, na který může žalovaný zaslat platbu bankovním převodem, což je označeno jako„ dobití kreditu“ (čl. 23 OPP); že veškeré platby za objednané produkty a služby se uskutečňují výhradně kreditním systémem (čl. 23 OPP); dále že žalobkyně odečítá žalovanému z jeho kreditu částky podle toho, které produkty a služby má objednané (čl. 23 OPP); a že při záporném stavu kreditu, tj. stavu, při kterém bylo z kreditu odečteno více, než kolik žalovaný na kredit nabil, se žalovaný zavázal záporný kredit uhradit nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy se do záporného kreditu dostal (takto je simulována 14denní splatnost faktur) (čl. 23 písm. a) OPP); -) dodatek č. 1 ze dne 27. 2. 2018 k rámcové smlouvě [číslo] z něhož soud zjistil, že žalovaný objednal od žalobkyně pronájem základního modulu [název] [anonymizována tři slova] (e-shopu včetně webhostingu a zhotovení a zpracování designu do e-shopu) za 990 Kč bez DPH měsíčně a žalobkyně se zavázala jej poskytovat, a to za úplatu od 1. 5. 2018; -) kompletní platební historie žalovaného, z níž se podává, že 23. 2. 2018 došlo k nabití kreditu částkou 1 198 Kč, přičemž v období od 1. 5. 2018 do 1. 3. 2020 včetně byla vždy první den příslušného kalendářního měsíce od kreditu odečtena částka 1 197,90 Kč za pronájem IS [název], celkový dluh na jistině tak činí 26 353,70 Kč; -) výzva k plnění ze dne 6. 3. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 3. 2019, z nichž soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 140,74 Kč na základě rámcové smlouvy [číslo] nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nákladů právního zastoupení, a to do 14. 3. 2019; -) výzva k plnění ze dne 20. 1. 2020 včetně dodejky ze dne 23. 1. 2020, z nichž soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky 12 140,74 Kč na základě rámcové smlouvy [číslo] nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nákladů právního zastoupení, a to do 23. 1. 2020. 5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli jako podnikatelé dne 27. 2. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] v níž se zavázali uzavírat mezi sebou návazné smlouvy, a to buďto formou dodatků k rámcové smlouvě, anebo přímo v rámci technické podpory upravené v obchodních podmínkách, jejichž předmětem bude zejména úprava rozsahu, v jakém bude žalovanému umožněno užívat informační systém [název]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou OPP, podle nichž veškeré služby a objednané produkty mají být hrazeny formou předplatného, tzv. kreditu, což je virtuální konto vedené žalobkyní pro žalovaného, na který může žalovaný zasílat platbu bankovním převodem, tzv. si„ dobít kredit“; dále OPP stanovují, že veškeré platby za objednané produkty a služby se uskutečňují výhradně kreditním systémem, přičemž žalobkyně odečítá žalovanému z jeho kreditu částky podle toho, které produkty a služby má objednané. V rámci OPP se žalovaný zavázal při záporném stavu kreditu, tj. stavu, při kterém bylo z kreditu odečteno více, než kolik žalovaný na kredit nabil, záporný kredit uhradit nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy se do záporného kreditu dostal (takto je simulována 14 denní splatnost faktur). Na základě rámcové smlouvy pak žalobkyně uzavřela se žalovaným dodatek č. 1 ze dne 27. 2. 2018, na jehož základě žalovaný objednal od žalobkyně pronájem základního modulu [název] [anonymizována tři slova] (e-shopu včetně webhostingu a zhotovení a zpracování designu do e-shopu) za 990 Kč bez DPH měsíčně a žalobkyně se zavázala jej poskytovat, a to za uvedenou úplatu ode dne 1. 5. 2018. V období od 1. 5. 2018 do 1. 3. 2020 včetně byla vždy první den příslušného kalendářního měsíce od kreditu žalovaného odečtena částka 1 197,90 Kč za pronájem IS [název], přičemž s ohledem na to, že žalovaný nabil kredit pouze dne 23. 2. 2018 částkou ve výši 1 198 Kč, činí celkový dluh na jistině k 1. 3. 2020 částku 26 353,70 Kč. Žalovaný byl vyzván žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce k úhradě dlužné částky výzvami ze dne 6. 3. 2019 a ze dne 20. 1. 2020, přesto ničeho neuhradil. 6. Místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku je dána na základě prorogační doložky ve smyslu § 89a o. s. ř., když věc se týká vztahu mezi podnikateli vyplývajícího z podnikatelské činnosti a účastníci se v čl. 6 rámcové smlouvy písemně dohodli na místní příslušnosti zdejšího soudu. 7. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce soud posoudil smluvní vztah žalobkyně a žalovaného jako tzv. inominát, tedy nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., uzavřenou mezi dvěma podnikateli, kdy předmětem tohoto smluvního vztahu je zejména úprava rozsahu, v jakém je žalovanému umožněno užívat informační systém [název]. Tento smluvní vztah byl přitom založen rámcovou smlouvou ze dne 27. 2. 2018, jejíž nedílnou součástí byly OPP, přičemž na základě dodatku č. 1 ze dne 27. 2. 2018 k rámcové smlouvě byl žalovanému poskytován pronájem základního modulu [název] [anonymizována tři slova], tj. e