15 C 260/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení jízdného ve výši 30 Kč spolu s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne 15.3.2022 cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobcem, čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobce byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, jak stanoví přepravní řád, neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému mající podobu smluvní pokuty. Žalovaný ničeho neuhradil, z tohoto důvodu se žalobce domáhá zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinným. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť žalobce souhlasil s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř, u žalovaného se souhlas předpokládá podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když na výzvu ze dne 12.10.2022 doručenou uložením u pošty 27.10.2022 nereagoval. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Svou aktivní legitimaci prokázal žalobce zápisem o provedené přepravní kontrole č. 28466, z něhož bylo zjištěno, že byl žalovaný na lince 191 hromadné dopravy provozované žalobcem přistižen dne 15.3.2022 v čase 18:22 osobou pověřenou dopravcem bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Smluvními přepravními podmínkami platnými od 1.8.2021 spolu s Tarifem platným od 1.8.2021 pak žalobce prokázal, že má žalobce nárok na zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč k jízdnému za situace, kdy žalovaný cestoval hromadnou dopravou bez platné jízdenky. Předžalobní výzvou ze dne 18.5.2022 bylo prokázáno, že před podáním žaloby právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k dobrovolnému plnění. Z podacího archu pak soud zjistil, že se výzva dostala do sféry žalovaného, když mu byla výzva zaslána doporučenou zásilkou. 5. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 obč. zákoníku podrobnější úpravu provedou přepravní řády a tarify. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění a § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění cestující, který na výzvu pověřené osoby se neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný uzavřel s žalobcem konkludentní formou smlouvu o přepravě, z níž mu vyplynula základní povinnost uhradit jízdné. Jelikož tuto povinnost nesplnil a nebyl tak schopen prokázat se platnou jízdenkou, vznikla žalovanému navíc povinnost uhradit peněžitou sankci ve formě přirážky k jízdnému, která má povahu smluvní pokuty a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to v částce 1 489 Kč Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby á 200 Kč za jeden úkon dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč účtované v souladu s 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.