16 C 141/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na rozvod manželství účastníků. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Manželství účastníků trvá od [datum]. Až do počátku roku 2018 bylo souladné, ale časem se na něm negativně podepsaly naprosto odlišné představy manželů o manželství, manželském soužití, vedení společné domácnosti, hospodaření s penězi, výchově dcer a trávení volného času, což vyústilo v citové odcizení. Odcizení dospělo do stavu, kdy spolu manželé od června 2020 nebydlí, finančně nehospodaří, nestýkají se intimně a žijí každý vlastní, nezávislý život. Manželé mají společnou dceru [jméno], narozenou dne [datum]. Rozsudkem ze dne 3. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], [název soudu] svěřil [jméno] do matčiny péče a otci stanovil výživné. [jméno] rozvodem psychicky nestrádá, smířila se s ním. Vztah mezi manžely soud právně kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“) způsobený výše popsanou příčinou (§ 756 o. z.). Fakt, že manželé spolu intimně nežijí, tráví čas každý po svém, nebydlí spolu, finančně nehospodaří, nekomunikují spolu a nežijí jako životní partneři znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.) [obec] rozvratu manželství tkví ve výše popsaném rozdílném přístupu k životu a znemožňuje obnovení manželského soužití i plnění společenské funkce manželského svazku (§ 756 o. z.). Soud rovněž rozhodl o poměrech společného nezletilého dítěte na dobu po rozvodu (§ 755 odst. 3 o. z.), přičemž v rozvodovém řízení neshledal, že by byl rozvod v rozporu s jeho zvláštními důvody daným zájmem, poněvadž dcera se již s rozvodem smířila (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl. Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům. Soud neprovedl výslech manželů ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly mezi manželi nesporné, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“) .