16 C 161/2022-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako nezaplaceného jízdného ve výši 30 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný dne [datum] cestovat po [obec] autobusem [číslo] aniž by se při jízdní kontrole prokázal platným jízdním dokladem. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu byla výzva doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Dne [datum] v autobuse [číslo] provozovaném žalobkyní v [obec] její revizor zkontroloval žalovaného, který se mu prokázal neplatným elektronickým jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo 30 Kč a přirážka k jízdnému, pokud by ji žalovaný nezaplatil nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, 1 500 Kč. Žalovaný však byl jako cestující povinen zaplatit přirážku ihned při kontrole. Na místě nezaplatil nic. 4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o přepravě osoby podle § § 2550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. p.,“ as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. v prvním účinném znění (dále„ s. p. p.“). Žalovaný v okamžiku nástupu do autobusu s žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvu o své přepravě, avšak nesplnil svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu v podobě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ § 2048, 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. e) z. s. p.). Podle téhož článku přepravních podmínek byl povinen obojí zaplatit ihned při přepravní kontrole revizorovi (§ 18a odst. 2 písm. c) z. s. p. ve spojení s § 7 odst. 6 s. p. p.). Žalovaný nezaplatil. To znamená, že ode dne [datum] byl v prodlení s plněním částky 1 530 Kč a žalobkyni od téhož okamžiku vznikal právní nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože zástupce žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že advokát za žalobkyni v těchto skutkově i právně jednoduchých věcech podává řadu stejně formulovaných žalob lišících se prakticky jen osobou žalovaného, daty a konkrétními částkami. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k zanedbatelné výši žalované částky, k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.