16 C 21/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako nezaplaceného jízdného ve výši 69 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný cestovat dne 23. 2. 2021 vlakem [anonymizováno] drah [číslo] ve směru [obec], aniž by se při kontrole prokázal platným jízdním dokladem. 2. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný dne 23. 2. 2021 cestoval vlakem [anonymizováno] drah [číslo] ve směru [obec], aniž by se průvodčí při kontrole prokázal platným jízdním dokladem. Jízdné činilo 69 Kč, přirážka, která byla splatná ihned, pak 1 000 Kč. Na místě žalovaný nezaplatil nic. [právnická osoba] pohledávku postoupila žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla. 3. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako postoupenou pohledávku ze závazku ze smlouvy o přepravě osoby (§ § 1879, 1880 odst. 1, 2550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“) ve spojení s § 37 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 5 druhé věty písm. b), odst. 6 zákona [číslo] Sb. o dráhách ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. d.“) as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále„ s. p. p.“). Smluvní přepravní podmínky a tarif žalobkyně jsou s těmito předpisy v souladu. Žalovaný v okamžiku nástupu do vlaku s [anonymizováno] drahami konkludentně uzavřel smlouvu o své přepravě, avšak nesplnil svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu v podobě přirážky k jízdnému v celkové 1 000 Kč (§ § 2048, 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 37 odst. 5 druhou větou písm. b), odst. 6 z. d.). Byl povinen obojí zaplatit ihned při přepravní kontrole (viz též § 37 odst. 5 druhá věta písm. b) z. d. ve spojení s § 7 odst. 6 s. p. p.). Žalovaný nezaplatil. To znamená, že ode dne 24. 2. 2021 byl v prodlení a věřitelce od téhož okamžiku vznikal právní nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Postoupením pohledávky se její vlastnicí a věřitelkou žalovaného stala žalobkyně (§ [číslo], § 1880 odst. 1 o. z.). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí žalované pohledávky Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 4. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože zástupce žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že advokát za žalobkyni v těchto skutkově i právně jednoduchých věcech podává řadu stejně formulovaných žalob lišících se prakticky jen osobou žalovaného, daty a konkrétními částkami. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Sazbu mimosmluvní odměny za úkon právní služby v podobě doplnění žaloby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 3., paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 462 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 3 062 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; doplnění žaloby; § 11 odst. 1 písm. d); 1 000 Kč; 300 Kč; 462 Kč 5. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.