16 C 228/2021-74 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. coby součtu nezaplaceného pojistného za dobu od 26. 10. 2019 do 26. 3. 2020 včetně a poplatků za upomínky na základě pojistné smlouvy účastníků [číslo] s počátkem pojištění dne 25. 9. 2019. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Allianz pojišťovna s žalovaným dne 25. 9. 2019 uzavřela na dobu neurčitou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla – [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] – a o doplňkovém pojištění, s počátkem pojištění dne 26. 9. 2019, s ročním pojistným obdobím a s měsíčním pojistným v době prodlení žalovaného výši 725 Kč. Žalovaný včas pojišťovně nedoložil stav svého tachometru, čímž v souladu se smlouvou zpětně přišel o slevu na pojistném a navíc byl povinen doplatit přirážku, pročež celkové měsíční pojistné v době prodlení žalovaného činilo 1 224 Kč. Žalovaný zůstal pojišťovně za dobu od 26. 10. 2019 do 26. 3. 2020 dlužen 5 894 Kč na pojistném a 100 Kč za platební upomínky v souladu se sazebníkem poplatků. Okamžik splatnosti běžného pojistného nebyl ve smlouvě sjednán. Dne 19. 2. 2020 byla žalovanému doručena upomínka na zaplacení dlužného pojistného do 35 dnů od doručení s upozorněním na zánik pojištění následujícího dne jako následek nezaplacení. Pojišťovna pohledávku během řízení postoupila žalobkyni. 4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacené pojistné a poplatek po zániku závazku z pojistné smlouvy (§ 2758n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Běžné pojistné bylo splatné vždy 1. dne příslušného období (§ 2783 odst. 2 část druhé věty před středníkem o. z.). Závazek ze smlouvy zde zanikl 26. 3. 2020, tedy uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem poskytla v délce přesahující 1 měsíc v upomínce, obsahující všechny zákonné náležitosti (§ 12 odst. 1 písm. e) z. p. r.). Žalovaný však ani zčásti nezaplatil částku, specifikovanou ve výroku I. Dnem následujícím po dni splatnosti, tedy nejpozději od 27. 3. 2020, se tak žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z. ve znění pozdějších předpisů). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pojišťovna pohledávku postoupila žalobkyni, čímž se žalobkyně stala její věřitelkou (§ § 1879, 1880 odst. 1, 1887 o. z.). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Za návrh na připuštění vstupu nové žalobnkyně soud přiznal náhradu mimosmluvní odměny za zastoupení ve výši 1 500 Kč (§ 14b odst. 3 ve spojení s § 8 odst. 1 a s § 7 bodem 4. a. t.) a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) a. t.). Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 567 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 3 667 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; návrh na vstup nové žalobkyně; § 11 odst. 1 písm. d); 1 500 Kč; 300 Kč; 567 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.