16 C 321/2021-43 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. se zdůvodněním, že žalovaná porušila právní povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 18. 7. 2018 do 11. 11. 2018, jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 24. 4. 2020 do 28. 5. 2020, a jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 10. 4. 2020 do 29. 4. 2020. 2. Žalovaná se k věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná neměla jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 18. 7. 2018 do 11. 11. 2018, jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 24. 4. 2020 do 28. 5. 2020, a jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 10. 4. 2020 do 29. 4. 2020, jež byla v Centrálním registru vozidel zapsána jako provozovaná, sjednána pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel (výpisy z CRV). Žalobkyně žalované dne 1. 10. 2020 se lhůtou 60 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno], dne 17. 1. 2019 se lhůtou 30 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno] a dne 8. 10. 2020 se lhůtou 60 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno] doporučeně odeslala výzvy k zaplacení sankčního příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění platební povinnosti a s poučením žalované o jejích právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Později jí žalobkyně doručila další výzvy i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (jednotlivé výzvy). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních provedených důkazů nevyplynulo nic právně relevantního pro věc samu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žalovaná neměla jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 18. 7. 2018 do 11. 11. 2018, jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 24. 4. 2020 do 28. 5. 2020, a jako vlastnice osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 10. 4. 2020 do 29. 4. 2020, jež byla v Centrálním registru vozidel zapsána jako provozovaná, sjednána pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalobkyně žalované dne 1. 10. 2020 se lhůtou 60 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno], dne 17. 1. 2019 se lhůtou 30 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno] a dne 8. 10. 2020 se lhůtou 60 dnů od doručení pro vozidlo [anonymizováno] doporučeně odeslala výzvy k zaplacení sankčního příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění platební povinnosti a s poučením žalované o jejích právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Později jí žalobkyně doručila další výzvy i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 5. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalované zaplatit žalobkyni coby oprávněné osobě příspěvky a náklady jejich mimosoudního uplatnění jako právní následek nesplnění povinnosti mít vozidla pojištěna povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Žalovaná byla tudíž jako vlastnice provozovaných vozidel povinna zaplatit příspěvek za každý den, kdy neměla zmíněné pojištění (§ 4 odst. 1, odst. 2 z. p. r.). Platební povinnost jí vznikla i vzhledem ke zmíněným nákladům žalobkyně na uplatnění práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 z. p. r.). Výše příspěvků – 7 605 Kč, 2 275 Kč a 940 Kč - odpovídala součinu počtu dní, kdy vozidla nebyla pojištěna, tedy 117, 35 a 20, a výše denní sazby pro příslušný druh vozidla, tedy 65 Kč a 47 Kč (§ 4 odst. 3 z. p. r. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g), písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále„ vyhlášky“). Výše nákladů uplatnění pak činí 300 Kč pro každou pohledávku (§ 4 odst. 4 z. p. r. ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobkyně dala žalované dostatečný prostor k dobrovolnému splnění dluhů výzvami, jež splňovaly všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. p. r. Žalovaná však nezaplatila. Po uplynutí 30, resp. 60 dnů od doručení výzev se její dluhy staly splatnými (§ 4 odst. 7 z. p. r.). Vznikla jí tak povinnost zaplatit i úroky z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Výši úroků z prodlení žalobkyně vyčíslila a počátek jejich placení určila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínky a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokátka žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 2 252 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; 252 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II