16 C 342/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako nezaplaceného jízdného ve výši 24 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný dne 14. 4. 2021 autobusem [číslo] dne [datum] metrem linky [anonymizováno] cestovat po [obec], aniž by se při kontrolách prokázal platnými jízdními doklady. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Dne 14. 4. 2021 v autobusu [číslo] dne [datum] v metru linky [anonymizováno], provozovaných žalobkyní v [obec], revizor žalobkyně zkontroloval žalovaného, který se mu při kontrolách neprokázal žádným jízdním dokladem, přičemž jízdné pokaždé činilo 24 Kč a smluvní pokuta jakožto přirážka k jízdnému, pokud by ji žalovaný nezaplatil nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, vždy 1 500 Kč. Žalovaný však byl jako cestující povinen zaplatit přirážku ihned při kontrole. Na místě nezaplatil nic. 4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o přepravě osoby podle § § 2 550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), v případě metra ve spojení s § 37 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 5 druhé věty písm. b), odst. 6 zákona [číslo] Sb. o dráhách ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. d.“) as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále„ s. p. p.“), v případě autobusu ve spojení s § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 s. p. p. Smluvní přepravní podmínky (dále „s. p. p.“) a tarif žalobkyně jsou s těmito předpisy v souladu. Žalovaný v okamžiku nástupu do autobusu a metra s žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvy o své přepravě, avšak nesplnil svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokuty v podobě přirážek k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč (§ § 2048, 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 37 odst. 5 druhou větou písm. b), odst. 6 z. d. a s čl. 8 odst. 4. smluvních přepravních podmínek žalobkyně). Podle téhož článku přepravních podmínek byl povinen obojí zaplatit ihned při přepravní kontrole revizorovi (viz též § 37 odst. 5 druhá věta písm. b) z. d. ve spojení s § 7 odst. 6 s. p. p.). Žalovaný nezaplatil. To znamená, že ode dne 15., resp. 7. 4. 2021 byl v prodlení s plněním žalovaných částek a žalobkyni od téhož okamžiku vznikl právní nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z těchto částek až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože zástupce žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že advokát za žalobkyni v těchto skutkově i právně jednoduchých věcech podává řadu stejně formulovaných žalob lišících se prakticky jen osobou žalovaného, daty a konkrétními částkami. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.