16 C 426/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na rozvod manželství účastníků. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Manželství trvá od [datum]. Bylo zprvu souladné, ale časem se na něm negativně podepsaly rozdílné názory manželů na výchovu a přístup k nezletilým dětem, rozdílný přístup k běžnému soužití, rozdílné životní hodnoty a citové potřeby, což vyústilo v citové odcizení. Manželé se spolu nejméně 2 roky (v okamžiku podání návrhu) nestýkali intimně, nevedli společnou domácnost, netrávili spolu volný čas a nepovažovali se za životní partnery, přičemž se manželka odstěhovala ze společného bydliště v lednu [rok]. Tento stav jim vyhovuje. Společné nezletilé děti manželů, [jméno] a [jméno], se s rozvodem smířily, psychicky jím nestrádají. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] upravil poměry obou nezletilých dětí na dobu před a po rozvodu manželství tak, že schválil dohodu manželů. Vztah mezi manželi soud právně kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“), způsobený výše popsaným rozdílným přístupem k životu (§ 756 o. z.). Fakt, že manželé spolu intimně nežijí, tráví čas každý po svém, nebydlí spolu, finančně nehospodaří, a nežijí jako životní partneři znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.) Příčina rozvratu manželství tkví ve výše popsaném rozdílném přístupu k životu a znemožňuje obnovení manželského soužití i plnění společenské funkce manželského svazku (§ 756 o. z.). Soud rovněž rozhodl o poměrech společných nezletilých dětí na dobu před i po rozvodu (§ 755 odst. 3 o. z.), přičemž v rozvodovém řízení neshledal, že by byl rozvod v rozporu s jejich zvláštními důvody daným zájmem, poněvadž se s rozvodem smířily (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl. Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům. Soud neprovedl výslech manželů ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly mezi manželi nesporné, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“) .