16 C 431/2021-11 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na rozvod manželství účastníků. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Manželství trvá od [datum]. Bylo zprvu souladné, ale časem se na něm negativně podepsaly rozdílné povahové vlastnosti a rozdílné názory na trávení volného času a vedení manželského života. Ty byly příčinou rozvratu manželství a vedly k citovému odcizení. Odcizení vyústilo ve stav, kdy se spolu manželé asi již 5 let intimně nestýkají a žijí každý svůj nezávislý život a nepovažují se za životní partnery. Společné hospodaření zůstalo zachováno jen částečně. Tento stav manželům do budoucna plně vyhovuje. Soudu je z úřední činnosti soudu známo, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocným od [datum rozhodnutí], svěřil společné nezletilé dcery manželů, [jméno] a [jméno], do péče manželky a manželovi stanovil povinnost platit výživné. Dcery účastníků rozvodem psychicky nestrádají. Smířily se s ním. Vztah mezi manželi soud kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Výše popsaný stav, kdy manželé žijí odděleně, způsobený výše uvedenými příčinami, znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.). Tím pádem je manželství spíše jen formálním svazkem, který neplní společenské funkce. Soud upravil poměry nezletilých dcer manželů, [jméno] a [jméno] (§ 755 odst. 3 o. z.), přičemž rozvod neodporuje jejich zájmům (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl (§ 755 odst. 1, § 757 odst. 1 o. z.). Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům, kteří se navíc práva náhrady vzdali. Soud neprovedl výslechy manželů ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly mezi manželi nesporné, případně vyplynuly z ostatních důkazů, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou o. s. ř.)