16 C 453/2021-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. se zdůvodněním, že žalovaný porušil právní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [příjmení]: [číslo], v době od 23. 10. 2020 do 14. 1. 2021. 2. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém závěru. Žalovaný neměl jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [příjmení]: [číslo], jež bylo v Centrálním registru vozidel zapsáno jako provozované, v době od 23. 10. 2020 do 14. 1. 2021 sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovanému dne 15. 3. 2021 se lhůtou 60 dnů od doručení doporučeně odeslala výzvu k zaplacení sankčního příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění platební povinnosti a s poučením žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Později mu žalobkyně doporučeně odeslala další výzvu i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 3. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni coby oprávněné osobě příspěvek a náklady jeho mimosoudního uplatnění jako právní následek nesplnění povinnosti mít vozidlo pojištěné povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Žalovaný byl tudíž jako vlastník provozovaného vozidla povinen zaplatit příspěvek za každý den, kdy neměl zmíněné pojištění (§ 4 odst. 1, odst. 2 z. p. r.). Platební povinnost mu vznikla i vzhledem ke zmíněným nákladům žalobkyně na uplatnění práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 z. p. r.). Výše příspěvku – 2 940 Kč odpovídala součinu počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy 84, a výše denní sazby pro příslušný druh vozidla, tedy 35 Kč (§ 4 odst. 3 z. p. r. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále„ vyhlášky“). Výše nákladů uplatnění pak činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. p. r. ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobkyně dala žalovanému dostatečný prostor k dobrovolnému splnění dluhu výzvami, jež splňovaly všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. p. r. Žalovaný však nezaplatil. Po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy 18. 5. 2021, se jeho dluh stal splatným (§ 4 odst. 7 z. p. r.). Vznikla mu tak povinnost zaplatit i úroky z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Výši úroku z prodlení žalobkyně vyčíslila a počátek jeho placení určila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 4. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, druhem vozidla, dobou, kdy žalovaný nebyl pojištěn a výší a splatností pohledávky. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení 20. 9. 2019; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka 11. 9. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba 11. 10. 2020; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 5. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.