16 C 63/2022-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na rozvod manželství účastníků. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Manželství trvá od 12. 8. 2006. Časem se na něm negativně podepsalo opačné povahové a osobnostní založení obou manželů a opačné názory na společný život a finanční hospodaření, což vyústilo v citové odcizení. Odcizení dospělo do stavu, kdy spolu manželé od ledna 2018 nebydlí a finančně hospodaří odděleně, od října 2017 se intimně nestýkají. Žádný z nich nemá zájem o obnovení soužití. Nezletilý syn manželů, [jméno] [celé jméno manžela], se s rozvodem smířil, psychicky jím nestrádá. Rozvod neodporuje jeho zájmům. Rozsudkem ze dne 22. 9. 2021, č. j. 0 Nc 9251/2021-46, Okresní soud ve Frýdku-Místku schválil dohodu rodičů, podle níž byl [jméno] svěřen do matčiny péče a otec se zavázal platit výživné. Vztah mezi manžely soud právně kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“) způsobený výše popsanou příčinou (§ 756 o. z.). Fakt, že manželé spolu intimně nežijí, nebydlí spolu, finančně nehospodaří a nemají zájem obnovit své soužití znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.) [obec] rozvratu manželství tkví ve výše popsaném rozdílném přístupu k životu a znemožňuje obnovení manželského soužití i plnění společenské funkce manželského svazku (§ 756 o. z.). Soud rovněž rozhodl o poměrech společného nezletilého dítěte na dobu po rozvodu (§ 755 odst. 3 o. z.), přičemž v rozvodovém řízení neshledal, že by byl rozvod v rozporu s jeho zvláštními důvody daným zájmem, poněvadž syn se již s rozvodem smířil (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl. Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům. Soud neprovedl výslech manželů ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly mezi manželi nesporné, případně vyplynuly z ostatních důkazů nebo jsou soudu známy z úřední činnosti, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“) .