18 C 166/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství. U jednání účastníci shodně potvrdili, že se oba chtějí rozvést. Soud proto postupoval stejně jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,z.ř.s.“). Po provedeném dokazování, ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků řízení, soud učinil v řízení závěr o skutkovém stavu, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], u manžela se jedná o manželství druhé, u manželky o první. Z manželství pochází dnes již zletilý syn [příjmení]. Manželé spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a nehospodaří od roku [rok]. Příčinu rozvratu manželství oba manželé spatřují v problémech ve společné komunikaci, kdy oba postupně začali žít vlastním životem, měli jiné představy o životě a o trávení volného času. Manželé vylučují obnovení manželského soužití. 2. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 755 odst. 1 a ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, a dospěl k závěru, že společnému návrhu manželů lze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků řízení v současné době neplní žádnou ze svých funkcí, když manželé společně nežijí a nehospodaří, manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, obnovení manželského soužití v daném případě očekávat nelze. Příčiny rozvratu manželství soud v návaznosti na nesporná tvrzení manželů shledal v narůstajících problémech ve společné komunikaci a jiných životních představách. 3. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z.ř.s., a také skutečností, že oba manželé se náhrady nákladů řízení vzdali.