40 C 130/2022-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnila tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se smlouva řídí i Všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními podmínkami dalšími. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 18. 5. 2018. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky Škoda, [registrační značka] (může být v průběhu pojistného vztahu s ohledem na registraci vozidla u místně příslušného dopravního inspektorátu měněna). Předmětem smlouvy bylo o pojištění vozidla. Jedno vyhotovení pojistné smlouvy si převzal pojistník, tedy žalovaný, jedno vyhotovení obdržela žalobkyně. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 417 Kč. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit, a to zejména s ohledem na zákonné ust. § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a dále i s ohledem na stav trhu. Pojištění zaniklo ke dni 11. 5. 2022 v souladu s ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění. Důvodem je zánik pojištění pro neplacení pojistného. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně mu bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné pojistné se vztahuje k období od 18. 5. 2018 do 10. 5. 2022 a činí 1 227 Kč. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to od 27. 5. 2022 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovila a dne 24. 6. 2022 doporučenou poštou odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., když stanovila s ohledem na zákonem stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu. Dobrovolné úhrady dluhu, a to dokonce tehdy bez požadavku zákonného úroku z prodlení, se však žalobkyně ani její právní zástupce nedočkali. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 18. 5. 2018 písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobkyně. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobkyně zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaný se zavázal platit pojistné. Protože žalovaný pojistné neplatil řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalovanému zůstala. Jelikož se žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla mu tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z.. 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobkyně je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení žalobkyně tak představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.