42 C 107/2020-114 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci se žalobou podanou dne 2. 3. 2020 domáhali po žalovaném zaplacení částky 14 287 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % za dobu od 22. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky (každý z jedné ideální poloviny) pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 6 832 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Dotčený pozemek se nachází v honitbě [obec] [část obce] [část obce], [číslo] jejíž správu má na starosti žalovaný. Dne 5. 10. 2019 žalobci při obhlídce dotčeného pozemku zjistili škody spočívající v nepravidelném rozrytí povrchu půdy způsobené divokými prasaty. Téhož dne, tj. dne 5. 10. 2019, o této skutečnosti žalobkyně informovala pana [jméno] [příjmení], předsedu výboru žalovaného, a osobně jej vyzvala k zaplacení způsobené škody, kterou vyčíslila na odhadovanou částku 20 000 Kč. Následně dne 18. 10. 2019 žalobkyně, v zájmu smírného vyřešení věci, požadovala k úhradě vzniklé škody alespoň částku ve výši 7 000 Kč. I přes příslib pana [příjmení] ze dne 21. 10. 2019, že se návrhem částky bude zabývat, a urgenci žalobkyně ze dne 24. 11. 2019 k žádné dohodě ohledně náhrady škody ani k dalšímu jednání nedošlo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezaujal k výzvě a požadavkům žalobců žádný postoj, nechali si žalobci zpracovat znalecký posudek pod č. 2/ 2020 znalkyní, [titul] [jméno] [příjmení], která vyčíslila rozsah škod způsobených zvěří na dotčeném pozemku na částku 14 287 Kč. Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 12. 2. 2020 tuto škodu žalobcům neuhradil. Dále žalobci doplnili, že není pravdou, že by byl žalovaný kontaktován telefonicky již dne 20. 9. 2019, neboť žalobci sami zjistili škodu teprve 5. 10. 2019 a téhož dne byl také učiněn první telefonický kontakt s žalovaným v této věci. Učinili rovněž sporným, že by žalobcům žalovaný nabídl uvedení půdy do původního stavu, či finanční kompenzaci či dokonce nějakou zvěř. Skutečností je, že zástupce žalovaného při osobní schůzce uskutečněné v období 5. 10. 2019 - 18. 10. 2019 poškození pozemku zlehčoval, žádnou kompenzaci nenavrhl a toliko požadoval finální sdělení požadované částky stran žalobců tak, ať tuto může u žalovaného referovat. Není rovněž pravdou, že by mezi žalobci a žalovaným byly vedeny toliko telefonické komunikace, že by žalobkyně měnila požadované částky a že žalovaný byl nakloněn k smírnému řešení věci. Pokud jde o námitku žalovaného, že škoda byla uplatněna pouze žalovanou b), žalobce a) sám naposledy požadoval škodu skrze právního zástupce dne 12. 2. 2020. 2. V rámci přípravného jednání pak žalobci dále uvedli, že pokud jde o okamžik vzniku škody, pak vzhledem k tomu, že žalobci a), b) bydlí v blízkém sousedství předmětného pozemku a na pozemek docházejí v podstatě skoro denně, mají za to, že ke škodě došlo někdy den či dva dny před okamžikem, kdy vznik škody zjistili, tj. někdy 3. 10. 2019 nebo 4. 10. 2019. Žalobci poprvé napsali žalovanému dne 5. 10. 2019, jakož i následující dny, ze strany žalovaného však nějakou dobu vůbec nepřicházely žádné reakce. Ve znaleckém posudku znalkyně [titul] [příjmení] pracuje s fotografiemi z místa samého, které pořídila žalobkyně b) na místě samém buď 5. 10. 2019 nebo 6. 10. 2019, následně znalkyně byla na místě samém nejen dne 9. 12. 2019, jak se uvádí ve znaleckém posudku, ale neoficiálně již o něco dříve, ke dni, kdy bylo podle znalkyně provedeno místní šetření, byl stav škody stejný, jako ke dni 5. 10. 2019, tzn. v mezidobí nedošlo k žádnému dalšímu poškození předmětného pozemku divokou zvěří. Žalovaný se prostřednictvím svého předsedy a p. [příjmení] byl podívat na místě samém v blíže neurčený den, rozhodně před 9. 12. 2019, na pozemek však jeho zástupci ani nevkročili a tento si neprošli, stáli u jeho okraje a nemohli tak vidět rozsah vzniklých škod. Do dnešního dne žalobci a), b) svépomocí částečně srovnali pozemek z důvodu vzniklého poškození tak, aby jej mohli dále užívat, avšak doposud neprovedli zabezpečení přístupu divoké zvěře, když toto s sebou nese určité náklady. V žádném případě ze strany žalovaného nezazněly nabídky na uvedení v předešlý stav, až na posledním jednání dne 6. 12. 2019 zástupci žalovaného nabídli žalobcům částku 500 Kč, toto jednání proběhlo skutečně u žalobců doma, ze strany žalovaného se dostavil předseda spolku a pan [příjmení], žalobkyně b) těmto přednesla svůj návrh na zaplacení částky 7 000 Kč, kdy tuto částku zjistila na základě nezávislého ohledání právě [titul] [příjmení] ještě před tím, než tuto pověřila vypracováním znaleckého posudku. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že byl žalobkyní b) kontaktován již dne 20. 9. 2020 telefonicky s upozorněním, že na jejím pozemku vznikla škoda pravděpodobně činností černé zvěře a škodu žalobkyně b) měla vyčíslit na částku 20 000 Kč. Statutární zástupce žalovaného spolu s hospodářem se poté dostavili ke kontrole stavu pozemku a skutečně zjistili na velmi malé části pozemku v rozsahu několika m2 povrchové narušení (tzv. buchtování) vrchní vrstvy ornice. Jednalo se o klasický projev činnosti černé zvěře, která rypákem dobývá potravu z půdy. Hloubka rozrytí byla v řádech několika málo centimetrů (cca 5) a téhož dne nabídli žalobkyni b) uvedení půdy do původního stavu. Navrhli, že členové spolku žalovaného vlastními silami provedou uhrabání a následné osetí půdy a jako projev dobré vůle nabídli finanční kompenzaci v rozsahu cca 1 000 Kč, když vycházeli zejména ze zjištění, že orná půda nebyla obdělávána a nebyla na poškozeném pozemku zasetá žádná plodina. Ze strany žalobců však byl návrh striktně odmítnut, další komunikace mezi stranami pak probíhala telefonicky, kdy žalobkyně b) postupně požadovala částku 40 000 Kč, pak 20 000 Kč a při jednání dne 6. 12. 2019 částku 7 000 Kč, když při tomto jednání argumentovala znaleckým posudkem, který však nepředložila. Žalobce a) pak sám nikdy s žalovaným nejednal a žádnou škodu u něj neuplatnil. 4. U přípravného jednání pak žalovaný doplnil, že je možno připustit nejen plnění náhrady škody v podobě finančního vyrovnání škody, ale také formou naturální instituce, jak vyplývá z komentáře k zákonu o myslivosti. Žalovaný připouští, že koncem září 2019 zřejmě došlo k nějakému poškození pozemku žalobců a rovněž připouští, že kolem 5. 10. 2019 byla zahájena jednání mezi žalobci a žalovaným. Nicméně žalobci si nechali posudek vypracovat až v lednu 2020, podle posudku byla znalkyně na místě samém až dne 9. 12. 2019 a rovněž v posudku uvedla, že docházelo zřejmě k opakovanému poškozování pozemku zvěří. Rozsah škody ke dni 5. 10. 2019 tak není z posudku vůbec zřejmý, přitom dle zjištění žalovaného se jednalo ke dni 5. 10. 2019 o poškození cca 150- 200 m2 pozemku žalobců a toto poškození šlo napravit uvedením v předešlý stav, kdy práce na tom by trvala podle odhadu cca 20 minut. S ohledem na to má žalovaný za adekvátní poskytnout finanční náhradu ve výši 1 500 Kč. Je přitom pravdou, že dne 8. 10. 2019 p. [příjmení] a předseda spolku neprocházeli celý pozemek, a to z toho důvodu, že poškození bylo patrné již při pohledu z kraje pozemku, kdy stáli asi 10 metrů od místa, kde k poškození došlo a ani jim nebylo žalobci tvrzeno, že by poškození bylo i v jiných místech předmětného pozemku. Proto nebyl důvod celý pozemek procházet. Ihned ten den nabídli žalobcům uvedení pozemku do původního stavu s tím, že srovnají drny a případně zasejí novou trávu a rovněž tak se zmínili o částečné možné kompenzaci formou zvěřiny. Žalobkyně b) však toto odmítla s tím, že chce finanční náhradu, že má znalkyni, která jí tuto vyčíslí a že žalovanému částku oznámí. Z jejího vyjádření navíc vyplynulo, že by si chtěla pozemek oplotit a po žalovaném by žádala úhradu tohoto oplocení. Přitom pozemek má 6 832 m2 a poškození prasaty bylo pouze v rovné části nahoře, předseda spolku s panem [příjmení] se skutečně ptali žalobců, zda je poškození ještě někde jinde, na což bylo odpovězeno negativně. Žalovaný následně pověřil jednoho ze svých členů, aby chodil kontrolovat, zda na předmětný pozemek dále dochází divoká zvěř, tento tam pak chodil skoro denně a dne 28. 10. 2019 se podařilo ulovit divoké prase. Právě tento člen informoval pana [příjmení], že mluvil s žalobkyní b), která se před ním měla vyjádřit, že bude chtít po žalovaném cca 40 000 Kč. Dne 6. 12. 2019 se pan [příjmení] dozvěděl, že žalobci požadují částku 7 000 Kč, nicméně k tomuto nároku nepodložili žádný posudek. Žalovaný ve vztahu k fotografiím pozemku, jakož i k rozsahu poškození zjištěného znaleckým posudkem, vznáší výhrady, neboť má za to, že jak fotografie, tak znalkyně konstatuje v posudku daleko rozsáhlejší poškození, než žalovaný zjistil dne 8. 10. 2019. 5. Po provedeném řízení a dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], včetně katastrální mapy zachycující tento pozemek, je v řízení postaveno na jisto, že žalobci jsou mimo jiné ideálními podílovými spolu