42 C 120/2022-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení celkové částky 9 138 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku, když žalovanou částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání svých přeprav dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, a to dne 3. 9. 2018 v čase 11:33 hod. linkou č. 2 – tramvají, dne 13. 9. 2018 v čase 15:28 hod. linkou č. 3 – tramvají, dne 2. 10. 2020 v čase 14:11 hod. linkou č. 7 – tramvají, dne 12. 11. 2020 v čase 15:20 hod. linkou č. 12 – tramvají, dne 19. 1. 2021 v čase 15:47 hod. linkou č. 54 – autobusem a dne 17. 5. 2021 v čase 12:10 hod. linkou č. 2 – tramvají, se žalovaná při přepravní kontrole nemohla prokázat ani v jednom případě platným jízdním dokladem. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak při přepravě dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné ve výši vždy 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a při všech přepravách přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl s žalovanou vždy vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly č. 2036687, 2035636, 2141136, 2135158, 2148464, 2161488. Žalovaná však až dosud neuhradila jak dlužné jízdné v celkové výši 138 Kč, tj. 2 x 20 Kč + 2 x 24 Kč + 2 x 25 Kč, tak uložené přirážky v celkové výši 9 000 Kč (6 x 1 500 Kč), ačkoliv tyto částky měla uhradit vždy nejpozději do 15 dnů od provedení kontroly. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 9. 5. 2022 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 11. 5. 2022, žalované pak dne 23. 5. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se ani jedna z procesních stran k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že obě s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se přepravovala jednak dne 3. 9. 2018 v čase 11:33 hod. linkou č. 2 – tramvají, dne 13. 9. 2018 v čase 15:28 hod. linkou č. 3 – tramvají, dne 2. 10. 2020 v čase 14:11 hod. linkou č. 7 – tramvají, dne 12. 11. 2020 v čase 15:20 hod. linkou č. 12 – tramvají, dne 19. 1. 2021 v čase 15:47 hod. linkou č. 54 – autobusem a dne 17. 5. 2021 v čase 12:10 hod. linkou č. 2 – tramvají, tedy vždy dopravními prostředky provozovanými žalobkyní, ve všech případech bez platného jízdního dokladu, jimž se nemohla na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měla zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží jednak za přepravu dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné vždy ve výši 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a při všech přepravách přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl s žalovanou vždy vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly č. 2036687, 2035636, 2141136, 2135158, 2148464, 2161488. Žalovaná však až dosud neuhradila jak dlužné jízdné v celkové výši 138 Kč, tj. 2 x 20 Kč + 2 x 24 Kč + 2 x 25 Kč, tak uložené přirážky v celkové výši 9 000 Kč (6 x 1 500 Kč), tj. celkem částku 9 138 Kč. 5. Podle § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata, s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řády. 7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem. 8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. 10. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 12. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 13. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 14. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovanou byla vždy okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní – tramvaje a autobusu, uzavřena v každém jednotlivém případě přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovanou a žalobkyní uzavřených přepravních smluv bylo jednou z povinností žalované zaplatit vždy před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaná dobrovolně nesplnila a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila, neboť v době, kdy byla kontrolována pověřeným pracovníkem žalobkyně, jako přepravce, se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované vyplývajícímu z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně po žalované oprávněně požaduje jednak v souvislosti s přepravou dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné ve výši 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a jednak v souvislosti s přepravami přirážky ve výši 6 x 1 500 Kč, když tyto částky žalovaná doposud žalobkyni neuhradila. 15. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 9 138 Kč do t