42 C 214/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 003,21 Kč, když tuto částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 18. 11. 2015, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do jeho odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se zavázal za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázal i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – do 16. 11. 2018 s možností automatické prolongace. Ve smlouvě v oddílu„ Ostatní ujednání“ si strany dohodly mimo jiné smluvní pokutu v případě, že zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy nebo obchodník v souladu s Energetickým zákonem od takové smlouvy oprávněně odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany zákazníka nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2 000 Kč pro kategorii Maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle ceníku innogy se částka smluvní pokuty snižuje o polovinu. Dále bylo ujednání, že pokud kterákoliv ze smluvních stran nejpozději 40 dnů před uplynutím doby trvání smlouvy písemně neoznámí druhé smluvní straně, že trvá na ukončení v aktuálně platném termínu jejího ukončení, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. V souladu s tímto ujednáním došlo k prolongaci smlouvy do 18. 11. 2022. Žalobkyně však dne 24. 5. 2021 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, a to z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, konkrétně nezaplacením záloh za měsíc únor, březen a duben 2021, kdy na možnost ukončení dodávky byl žalovaný upozorněn upomínkou ze dne 21. 4. 2021 zaslanou doporučeně. Žalobkyně pak následně přípisem ze dne 3. 6. 2021 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty VS 2111072026, vystaveným dne 24. 5. 2021 se splatností dne 3. 6. 2021 Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od 24. 5. 2021 do 18. 11. 2022, tedy za 18 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada ve výši 196,79 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na 30. 9. 2022 se žalovaný nedostavil, přitom doručení předvolání k tomuto jednání u něj bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v jeho nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně, jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru elektřiny ze dne 18. 11. 2015 mezi ní a žalovaným, jako spotřebitelem, sjednané původně na dobu určitou do 16. 11. 2018, kdy v důsledku ujednání stran o automatické prolongaci byla doba trvání smlouvy bez dalšího prodloužena o dalších 24 měsíců do 18. 11. 2022, se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za tuto platit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na jednotlivých fakturách, vystavovaných žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti dané smlouvou, když nezaplatil zálohy za měsíc únor, březen a duben 2021, tedy opakovaně porušil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy, pročež žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni 24. 5. 2021 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny. Vyúčtováním VS 2111072026, ze dne 24. 5. 2021 se splatností dne 3. 6. 2021, pak žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy (tj. 400 Kč za každý měsíc od 24. 5. 2021 do 18. 11. 2022), když součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo mimo jiné ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle ust. § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouvy na dodávku elektřiny dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve spojení s § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které vznikl žalobkyni, jako podnikateli, závazek dodávat žalovanému, jako spotřebiteli, do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Smlouva byla uzavřena původně na dobu určitou do 16. 11. 2018, v důsledku ujednání stran o automatické prolongaci pak byla doba trvání smlouvy bez dalšího prodloužena o dalších 24 měsíců do 18. 11. 2022 Součástí smlouvy pak bylo i ujednání stran ve smyslu § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby původně sjednaného trvání smlouvy (vč. případné prolongace) pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy s tím, že tato smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané komodity. Jelikož žalovaný neuhradil předepsané sjednané zálohy za měsíc únor, březen a duben 2021, tedy opakovaně porušil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy, žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni 24. 5. 2021 smlouvu ukončila. 10. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě soud posuzoval, jestli toto smluvní ujednání obstojí s ohledem na ochranu spotřebitele. V ustanovení § 1813 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je provedena směrnice Rady 93/13 ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kdy smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde tedy o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přezkumu podle ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podléhají pouze ujednání spotřebitelských smluv, tudíž přezkumu přiměřenosti předchází posouzení, zda konkrétní ujednání je vůbec součástí smlouvy. Posuzování významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran pak má dvě úrovn