42 C 360/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 819 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 45 Kč z dlužné částky za dobu od 19. 12. 2020 do 17. 8. 2021, kdy tuto dlužnou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 7. 9. 2017, jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti s účinnosti od 8. 9. 2017 s půlročním pojistným ve výši 392 Kč, které bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Žalovaný však neuhradil žalobkyni pojistné splatné dne 8. 9. 2020 a neučinil tak ani přes výzvy žalobkyně, pročež pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného ke dni 18. 12. 2020. Za dobu od 8. 9. 2020 do 18. 12. 2020 tak dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 219 Kč a dále 600 Kč za upomínací výlohy, jejich výše vyplývá ze sazebníku žalobkyně, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy. Tuto částku žalovaný až dosud žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 10. 12. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla dne 7. 9. 2017 uzavřena písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne s účinností od 8. 9. 2017 na dobu neurčitou žalovanému pojištění majetku s půlročním pojistným ve výši 392 Kč, které bylo splatné první den příslušného pojistného období, žalovaný však žalobkyni na smluvené pojistné za dobu od 8. 9. 2020 ničeho nehradil přesto, že o úhradu dlužného pojistného byl žalobkyní opakovaně upomínán a dluží tak žalobkyni za dobu od 8. 9. 2020 do 18. 12. 2020 na pojistném částku 219 Kč a dále 600 Kč za upomínací výlohy, jejichž výše vyplývá ze sazebníku žalobkyně, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 819 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný, jako fyzická osoba - pojistník a pojištěný, mezi sebou, dle závěru soudu, platně uzavřely pojistnou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému s účinností od 8. 9. 2017 na dobu neurčitou pojištění majetku s půlročním pojistným ve výši 392 Kč, které bylo splatné první den příslušného pojistného období. Toto sjednané pojištění přitom trvalo i v období od 8. 9. 2020 do 18. 12. 2020, když v tomto směru nebylo účastníky v řízení ničeho jiného ani tvrzeno a tím méně pak prokázáno. Žalovanému přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost platit žalobkyni pojistné až do zániku pojištění, přitom v období od 8. 9. 2020 do 18. 12. 2020 se jednalo o pojistné ve výši 219 Kč a dále 600 Kč za upomínací výlohy, jejich výše vyplývá ze sazebníku žalobkyně. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni tuto částku, včetně příslušenství v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za v žalobě požadovanou dobu, tj. ve výši 45 Kč. Neuhrazením pojistného se totiž žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného, ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 17. 8. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 11. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.