42 C 362/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 374,89 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 174,89 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, když dlužnou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy č. [číslo] [číslo] jejímž předmětem bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zn. Škoda, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 16. 4. 2019 s počátkem pojištění od 16. 4. 2019, s tím, že žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pravidelné roční pojistné v původní výši 3 736 Kč, splatné ve čtvrtletních splátkách po 934 Kč, splatných vždy ke každému 16. 1., 16. 4., 16. 7. a 16. 10. daného kalendářního měsíce. Výše pojistného byla s účinností od 16. 1. 2020 zvýšena na 4 336 Kč ročně, tj. 984 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné, které bylo splatné dnem 16. 1. 2020, pročež pojištění zaniklo ke dni 6. 5. 2020. Žalovaný však na dlužné pojistné za dobu od 16. 1. 2020 do 6. 5. 2020 ve výši 1 174,89 Kč žalobkyni doposud neuhradil ničeho a tuto částku tak žalobkyni dluží. Společně s dlužným pojistným má žalobkyně proti žalovanému nárok na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním žalované pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákon ač. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří- li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 9. 12. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla dne 16. 4. 2019 uzavřena (podepsána) písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne s účinností od 16. 4. 2019 na dobu neurčitou žalovanému zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zn. Škoda, [registrační značka], a to za původní roční pojistné ve výši 3 736 Kč (s účinností od 16. 1. 2020 4 336 Kč ročně), splatné ve čtvrtletních splátkách po 934 Kč (s účinností od 16. 1. 2020 ve výši 984 Kč), splatných vždy ke každému 16. 1., 16. 4., 16. 7. a 16. 10. daného kalendářního měsíce, žalovaný však žalobkyni na smluvené pojistné za dobu od 16. 1. 2020 ničeho nehradil přesto, že o úhradu dlužného pojistného byl žalobkyní opakovaně upomínán a dluží tak žalobkyni za dobu od 16. 1. 2020 do 6. 5. 2020 pojistné ve výši 1 174,89 Kč. Společně s dlužným pojistným vznikl žalobkyni v souladu se sazebníkem, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy, rovněž nárok na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč za náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 374,89 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný jako fyzická osoba, pojistník a pojištěný, uzavřeli mezi sebou pojistnou smlouvu dle citovaného ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému s účinností od 16. 4. 2019 zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zn. Škoda, [registrační značka], a to od 16. 1. 2020 za roční pojistné ve výši 4 336 Kč, splatné ve čtvrtletních splátkách po 984 Kč, splatných vždy ke každému 16. 1., 16. 4., 16. 7. a 16. 10. daného kalendářního měsíce. Toto sjednané pojištění přitom trvalo i v období od 16. 1. 2020 do 6. 5. 2020, když v tomto směru nebylo účastníky v řízení ničeho jiného ani tvrzeno a tím méně pak prokázáno. Žalovanému přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost platit žalobkyni pojistné, přitom v období od 16. 1. 2020 do 6. 5. 2020 neuhradil žalobkyni částku 1 174,89 Kč a dále částku 200 Kč za náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění, jak tato částka vyplývá ze sazebníku, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. 9. Neuhrazením pojistného se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Vzhledem k této skutečnosti tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku 1 374,89 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 174,89 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 23. 8. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 13.