42 C 389/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 422 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 16 422 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 19. 5. 2021 prostřednictvím elektronických prostředků na dálku, na podkladě níž poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši 11 100 Kč, a to na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal dle smlouvy jednak hradit poplatky za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. ve výši 2 220 Kč, když si stany současně dohodly, že tento poplatek se ke konci každého kalendářního měsíce stane součástí jistiny dluhu žalovaného, jednak do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši jedné pětiny dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, přičemž aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum její splatnosti budou vyplývat z měsíčního výpisu z účtu, který se zavázala žalobkyně žalovanému zasílat. Dále se žalovaný zavázal zaplatit za takto poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, přičemž v případě, že se stane celý dluh splatný podle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně na místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V bodě 6.3 smlouvy dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného a smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného, pročež součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 726 Kč. Žalobkyně přitom svůj závazek ze smlouvy splnila a žalovanému finanční prostředky poskytla, naopak žalovaný své povinnosti řádně neplnil a nesplácel předepsané splátky, resp. neuhradil žalobkyni ničeho, dostal se do prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než šedesát dnů, pročež se podle tohoto smluvního ujednání stal splatným celý dluh žalovaného. S ohledem na uvedené proto žalovaný nadále žalobkyni dluží právě částku 16 422 Kč. Na výzvu soudu dále žalobkyně doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených, tedy do obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, insolvenčního rejstříku, administrativního registru ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí - vždy s negativním výsledkem, žalobkyně u žalovaného nenašla žádný záznam. Dále úvěruschopnost žalovaného posuzovala dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně vycházela z čistého příjmu ve výši 20 000 Kč, nákladů na obživu ve výši 3 000 Kč, nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč a ostatních nákladů žalovaného ve výši 5 000 Kč. Žalovaným deklarovaný příjem není vyšší než průměrná mzda (v 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 34 611 Kč) a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ dostupné na [webová adresa] vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 10 500 Kč. Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 10 000 Kč, počítala žalobkyně právě s částkou 10 500 Kč, k této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla výši žalovaným deklarovaných výdajů od výše žalovaným deklarovaných příjmů – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 5 870 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 29. 12. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 17. 1. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Po provedeném řízení a dokazování formou listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Listinou označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] výpisy k tomuto účtu je v řízení prokázáno, že žalobkyně připravila písemný návrh smlouvy o revolvingovém účtu, kdy tato dohoda měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a na základě které se žalobkyně měla zavázat žalovanému poskytnout dne 19. 5. 2020 peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč poskytnutím peněžních prostředků na žádost žalovaného na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž výše prvního čerpání měla být omezena na nejvýše 5 000 Kč. Žalovaný pak měl být oprávněn čerpat peněžní prostředky maximálně do výše úvěrového limitu, a to opakovaně po celou dobu účinnosti této smlouvy a v případě úhrady jakékoliv splátky dlužné částky se v rámci úvěrového limitu měla obnovit možnost čerpat úvěrový limit v rozsahu, v němž byla takovou splátkou jeho vyčerpaná část uhrazena. Zápůjční úroková sazba měla být sjednána na 20 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr měla činit 519 %. Podle smlouvy se měl žalovaný zavázat jednak hradit poplatky za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. ve výši 2 220 Kč s tím, že tento poplatek se ke konci každého kalendářního měsíce měl stát součástí jistiny dluhu žalovaného, jednak do konce každého kalendářního měsíce měl žalovaný uhradit minimální splátku úvěru ve výši jedné pětiny dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, přičemž aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum její splatnosti měly vyplývat z měsíčního výpisu z účtu; dále se měl žalovaný zavázal zaplatit za takto poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, přičemž v případě, že se stane celý dluh splatný podle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně na místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V bodě 6.3 smlouvy dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného a smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Předmětná listina neobsahuje podpis žalovaného a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že žalovaný projevil vůli být předmětnou dohodou vázán byť třeba v jiné, než v písemné podobě. 5. Výpisem z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] je v řízení dále prokázáno, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne 19. 5. 2020 částka 5 000 Kč, 18. 8. 2020 částka 1 100 Kč, 7. 10. 2020 částka 1 500 Kč a dne 14. 12. 2020 částka 2 500 Kč. 6. Výpisy k revolvingovému úvěru [číslo] za období od 10. 6. 2020 do 13. 7. 2021 pak dokládají jednak výši vyčerpané částky ze strany žalovaného, jednak výpočet smluvních úroků ze strany žalobkyně, které dle smlouvy měly přirůstat k jistině tak, že ke dni 13. 7. 2021 činila dlužní jistina právě žalovanou částku 16 422 Kč, z výpisů je dále zřejmé, že žalovaný na předmětný dluh ničeho po celou dobu neuhradil. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 8. 2021 a podacím lístkem z téhož dne bylo dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 21 942 Kč včetně úroků a náhrady nákladů za právní zastoupení s tím, že jde o dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně do