42 C 8/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 159 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 159 Kč za dobu od 30. 7. 2018 do zaplacení, když tuto částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání své přepravy dne 29. 7. 2018 se žalovaná při přepravní kontrole na trase mezi stanicemi Plzeň hl. n. - Praha Smíchov ve vlaku č. 555 provozovaném právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], nemohla prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak nezaplacené jízdné ve výši 159 Kč a jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Na základě těchto skutečností byl vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly, který žalovaná odmítla podepsat. Žalovaná však až dosud neuhradila uloženou částku ve výši 1 159 Kč, ačkoliv tuto částku měla uhradit neprodleně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou dne 15. 12. 2015 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a tato společnost pak předmětnou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2019 na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 6. 1. 2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 24. 1. 2022 náhradním způsobem - uložením u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se dne 29. 7. 2018 dopravním prostředkem, a to vlakem č. 555 mezi stanicemi Plzeň hl.n. – Praha Smíchov provozované právní předchůdkyní žalobkyně, přepravovala bez platného jízdního dokladu, jimž se nemohla na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měla zaplaceno jízdné, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně postoupila následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou dne 15. 12. 2015 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a tato společnost pak předmětnou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2019 na žalobkyni. Až doposud však žalovaná dluží žalobkyni jednak nezaplacené jízdné ve výši 159 Kč a jednak přirážku k jízdnému v celkové výši 1 000 Kč. 5. Podle § 2 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 6. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. 7. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl.č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 10. Podle § 4 odst. 1 vyhl.č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně – vlaku, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřené přepravní smlouvy bylo jednou z povinností žalované zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) právní předchůdkyně žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaná dobrovolně nesplnila a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila, neboť v době, kdy byla kontrolována pověřeným pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jako přepravce, se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované vyplývajícímu z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a svými smluvními přepravními podmínkami po žalované oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 159 Kč a jednak přirážku, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 000 Kč, když tyto částky žalovaná doposud právní předchůdkyni žalobkyně, resp. následně žalobkyni neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] se pak následně písemně dohodla se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na úplatném postoupení své pohledávky za žalovanou vzniklé z výše uvedeného důvodu na tuto společnost. Následně se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dohodla se žalobkyní rovněž na úplatném postoupení pohledávky vzniklé za žalovanou ze shora specifikovaného důvodu, pročež tak předmětná pohledávka v souladu s ust. § 1 879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla platně převedena až na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována. 12. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázala zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 1 159 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. 13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákl