8 C 416/2021-33 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 426,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že od 29. 9. 2020 se stala podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec] a výše jejího spoluvlastnického podílu činí ideální 1/6. Žalovaný je spoluvlastníkem této bytové jednotky a jeho spoluvlastnický podíl činí ideálních 5/6. Žalovaný předmětnou bytovou jednotku užívá výlučně sám a žalobkyni odmítá bytovou jednotku zpřístupnit, předat ji klíče od domu, čímž jí zcela vylučuje z užívání této bytové jednotky a z výkonu jejího vlastnického práva. Tím se žalovaný bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně, a protože spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu nelze vrátit, je povinen poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu jako ekonomickou hodnotu toho, co nemůže být vydáno. Z ohledem na obvyklé nájemné u nájmu takovéto bytové jednotky jde v případě 1/6 o částku 1 900 Kč měsíčně. Za dobu od 29. 9. 2020 do dubna 2021 činí toto bezdůvodné obohacení celkem 13 426,66 Kč. Žalovaný přes výzvu nezaplatil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný před zahájením jednání dne [datum] projevil zájem dlužnou částku splácet a následně bezdůvodné obohacení řádně hradit a z toho důvodu měl zájem s žalobkyní věc vyřešit mimosoudně či smírem. Přestože žalobkyně předložila žalovanému návrh na zaplacení dluhu ve splátkách, žalovaný na tento návrh nereagoval a k dohodě nedošlo. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyni, a to usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno] ze dne [datum] včetně vyznačení doložky právní moci, výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] a výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 28. 5. 2021 včetně doručenky. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého usnesením [exekutorský úřad] – [anonymizováno] ze dne [datum] vydražila žalobkyně spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/6 k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce], nacházející se v bytovém domě [adresa]. Od té doby je žalobkyně spoluvlastnicí této bytové jednotky s podílem v rozsahu 1/6 a druhým spoluvlastníkem je žalovaný, který vlastní podíl v rozsahu 5/6. Předmětnou bytovou jednotku užívá výlučně žalovaný, kterého žalobkyně dopisem ze dne 26. 5. 2021 vyzvala k vydání klíčů od bytu domu a poštovní schránky, v opačném případě k zaplacení bezdůvodného obohacení za vyloučení žalobkyně z užívání této bytové jednotky ve výši 1 900 Kč měsíčně, odpovídající spoluvlastnickému podílu ve výši 1/6. Bezdůvodného obohacení se domáhala za dobu od 29. 9. 2020 do 30. 4. 2021. 4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud právní závěr, dle něhož žalobkyně jako spoluvlastník bytové jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem v rozsahu 1/6 je žalovaným, jemuž patří zbývající podíl k bytové jednotce, je vylučována z užívání této bytové jednotky právě žalovaným, který tuto společnou věc užívá výlučně sám, tedy nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, v důsledku čehož se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje. Protože není možné spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, je povinen poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu. Výši bezdůvodného obohacení odvodila žalobkyně od obvyklého nájemného v čase a místě v celkové výši 11 400 Kč měsíčně, a protože žalovaný toto tvrzení ničím nezpochybňoval, naopak před jednáním dne [datum] projevil zájem dluh splácet, vycházel soud z této částky. Výše bezdůvodného obohacení odpovídající podílu v rozsahu 1/6 tedy činí 1 900 Kč měsíčně. Protože v době od 29. 9. 2020 do 30. 4. 2021 žalovaný užíval předmětnou bytovou jednotku nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, činí výše tohoto bezdůvodného obohacení za předmětné období 13 426,66 Kč. Žalovaný tuto částku žalobkyni nevydal přes výzvu učiněnou před podáním žaloby do 2. 6. 2021, a proto se následujícího dne dostal do prodlení s touto částkou a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud vyhověl. 5. Protože byla žalobkyně ve sporu úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za pět úkonů právní služby po 1 660 Kč, 1 úkon v poloviční sazbě (účast u jednání, které se nekonalo), 6x režijní paušál po 300 Kč, cestovní náhradu za cestu advokáta z [obec] do [obec] a zpět, 50 km, ke dvěma jednáním, vždy osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 5,6 litru benzínu Natural 95 na 100 km, přičemž vyhlášková cena této pohonné hmoty ke dni 10. 3. 2022 (jednání, které se nekonalo) činilo 37,10 Kč a ke dni 20. 9. 2022 – 44,50 Kč. Při paušální sazbě 4,70 Kč za 1 km činí tyto cestovní náklady celkem 698,48 Kč. K tomu přísluší náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tedy 400 Kč. Po navýšení o DPH a připočtení soudního poplatku v částce 800 Kč, představují tyto náklady celkem 15 354,46 Kč.