8 C 444/2021-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 139 713 Kč, obchodní úrok ve výši 15,43 % ročně z částky 124 197 Kč od 12. 1. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 139 713 Kč od 12. 1. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 194 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tento úvěr navýšený o sjednaný úrok ve výši 15,43 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 554 Kč, přičemž první splátka byla splatná 26. 7. 2009. Žalovaný svůj závazek neplnil a splátky nehradil řádně a včas, když patnáctou splátku splatnou ke dni 28. 9. 2010 neuhradil ve sjednané lhůtě a v důsledku tohoto porušení původní věřitel dle čl. VI. bodu 2. obchodních podmínek odstoupil od smlouvy ke dni 26. 3. 2011 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 248 408 Kč složené z nesplacené jistiny, příslušenství a sankce za porušení smluvní povinnosti. Následně došlo k prodeji předmětu financování původním věřitelem a dlužná částka byla snížena na 136 617 Kč. Poté žalovaný uhradil částku 904 Kč [právnická osoba] postoupila tuto svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno avšak na dlužnou částku nebylo zaplaceno ničeho. 2. V podání ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět o 4 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od 12. 1. 2017 do zaplacení a soud v této části žalobu zastavil postupem dle § 96 o.s.ř. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne [datum], oznámením o zesplatnění ze dne 13. 5. 2011, předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2021 včetně podacích lístků, jednostranným započtením vzájemných pohledávek a závazků ze dne 1. 7. 2011, přehledem plateb pro smlouvu [číslo] sdělením ze dne 30. 8. 2011. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 194 000 Kč za účelem pořízení osobního vozidla Volkswagen Passat od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit navýšený o sjednaný úrok ve výši 15,43 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 554 Kč, počínaje 28. 7. 2009 Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Současně byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva dle § 553 občanského zákoníku, jejímž obsahem byl převod vlastnického práva k předmětu financování. Žalovaný řádně splácel úvěr do 18-té splátky a neuhradil následující splátku splatnou 28. 1. 2011. Poté již splátky nehradil a věřitel v souladu s ustanovením čl. VI. bodu 2 obchodních podmínek zesplatnil ke dni 26. 3. 2011 úvěr a žalovanému vznikla povinnost uhradit dlužnou jistinu, smluvní pokutu a příslušenství v celkové výši 248 408 Kč. Následně došlo k prodeji předmětu financování, tj. motorového vozidla Volkswagen Passat a po provedeném zápočtu získané ceny na předmětnou pohledávku činil dluh žalovaného 136 617 Kč. Žalovaný posléze uhradil dne 6. 12. 2012 částku 404 Kč a dne 22. 7. 2014 částku 500 Kč [právnická osoba] následně postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno ve výzvě ze dne 23. 7. 2021, v níž byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu do 7. 8. 2021 s tím, že v opačném případě bude nárok uplatněn u soudu. 5. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že mezi žalovaným a právním předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a následujících zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník). Žalovaný jako věřitel porušil svůj závazek splácet poskytnutý úvěr s obchodním úrokem ve výši 15,43 % ročně, v důsledku čehož v souladu se smluvním ujednáním, obsaženým v obchodních podmínkách věřitele, které byly součástí úvěrové smlouvy, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 26. 3. 2011, a k tomuto dni činil celkový dluh žalovaného 248 408 Kč. Po započtení kupní ceny získané z prodeje předmětu financování došlo ke snížení tohoto dluhu na částku 136 617 Kč a protože žalovaný následně uhradil ve dvou splátkách částku 904 Kč, činí celkový dluh žalovaného 135 717 Kč. Protože na tento dluh nebylo dále uhrazeno ničeho, dluží žalovaný tuto částku žalobkyni, které byla tato pohledávka původním věřitelem postoupena. Kromě této částky je žalovaný povinen hradit i sjednané úroky ve výši 15,43 %, a to z jistiny úvěru, která činí 124 197 Kč, a protože je žalovaný v prodlení s dlužnou částkou od 12. 1. 2017, je povinen dle § 1970 občanského zákoníku uhradit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky, které dle prováděcího předpisu činí 7,75 % ročně. Z uvedeného je patrno, že žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v části, ve které nebyla vzata zpět, vyhověl. 6. Protože byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 5 úkonů právní služby po 6 540 Kč (převzetí a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby a dvě účasti u jednání soudu), 5 x režijní paušál po 300 Kč, což po navýšení o DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 429 Kč činí celkem 46 811 Kč. Soud nepřiznal odměnu a režijní paušály za další dva úkony, představující písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], neboť šlo o doplněná tvrzení, která měla být již předmětem samotné žaloby, případně měla být doplněna u prvního nařízeného jednání.