9 C 120/2022-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne 2. 5. 2022 domáhala rozvodu manželství, které s manželem uzavřeli dne 18. 6. 2011 před římskokatolickou farností v kostele v [obec]. V návrhu manželka uvedla, že jejich soužití bylo zpočátku šťastné, v průběhu manželství však zjistili, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle, nejsou jejich představy ohledně společné budoucnosti již nadále slučitelné a postupně se začaly lišit i jejich představy ohledně vedení společného života. Z manželství se narodil pouze nezletilý [jméno]. 2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a uvedl, že souhlasí s tím, co manželka uvedla v návrhu. 3. Z provedeného dokazování, jakož i z nesporných tvrzení účastníků, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Manželé uzavřeli manželství dne 18. 6. 2011 v [obec], v kostele sv. [jméno], a to u obou jako manželství první. Z manželství se narodil nezletilý [jméno], [datum narození]. Manželé mají rozdílné povahové vlastnosti a jejich životní cíle a představy o společné budoucnosti již nadále nejsou slučitelné. Rovněž se neslučují jejich názory na vedení společného života a s ohledem na tyto problémy došlo k jejich citovému odcizení. Ani jeden z manželů nemá zájem o obnovení manželského soužití a oba dva se chtějí rozvést. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval na konci srpna 2022 a od té doby manželé nežijí ve společné domácnosti a společně nehospodaří. O právech a povinnostech k nezl. [jméno] rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 21. 7. 2022, který nabyl právní moci 21. 9. 2022, tak, že schválil dohodu rodičů, podle které byl nezletilý svěřen do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu. 4. Soud ke zjištěnému skutkovému stavu dále dodává, že neměl za to, že je potřeba dalšího dokazování, když manželé se shodli na příčinách rozvratu jejich manželství. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, jelikož manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu nežijí v jedné domácnosti, nehospodaří spolu a taktéž se intimně nestýkají, což dokládá hloubku rozvratu jejich manželství. Z provedeného dokazování je dále patrné, že manželé mají rozdílné povahové vlastnosti, což se odráží v jejich rozdílných představách ohledně společné budoucnosti a vedení společného života. Z těchto rozdílných představ pramenily neshody, které nebyli schopni řešit, a došlo k jejich citovému odcizení. Tato skutečnost pak rovněž dokládá hloubku rozvratu manželství. Na nenapravitelnost rozvratu manželství soud usuzuje zejména z toho, že ani jeden z manželů nemá zájem na zachování manželského soužití. Před rozhodnutím o rozvodu manželství soud rozhodl o právech a povinnostech manželů k jejich nezletilému synovi [jméno], a to i na dobu po rozvodu manželství. Ze všech shora uvedených důvodů soud manželství účastníků rozvedl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl zcela ve smyslu § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, když v daném případě soud neshledal žádné okolnosti, nebo poměry účastníků, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z nich, navíc se oba manželé u jednání výslovně vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení. S ohledem na uvedené, soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.