9 C 192/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, smlouvu ale žalobkyně k dispozici nemá a proto požaduje po žalované zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení, když dne [datum] zaslala předchůdkyně žalobkyně na účet žalované částku 5 000 Kč, kterou jí žalovaná nevrátila ani zčásti. Předžalobní upomínku žalobkyně zaslala žalované dne [datum], čímž se žalovaná dne [datum] dostala do prodlení. Žalobkyně ještě následně doplnila, že v návrhu již upustila od příslušenství a požaduje pouze jistinu. K tomuto soud dodává, že se podle obsahu nejedná o částečné zpětvzetí žaloby, ale pouze o doplnění tvrzení v tom směru, že žalobkyně požaduje jen částku 5000 Kč a nikoliv jiné částky dle tvrzené uzavřené smlouvy o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dne [datum] zaslala částku ve výši 5 000 Kč ve prospěch účtu žalované, což nebylo žádnou ze stran rozporováno. Navíc tato skutečnost vyplývá i z odpovědi [právnická osoba], která potvrdila, že v daný den skutečně na tento účet žalované došla částka 5 000 Kč. Žalovaná jí žádnou částku nevrátila. [právnická osoba] následně dne [datum] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Stejného dne zaslal zástupce žalobkyně žalované výzvu k zaplacení dlužné částky do tří dnů s upozorněním, že v případě nezaplacení bude věc po ukončení soudního řízení předána exekutorovi. Zásilka byla dána do přepravy dne [datum]. 4. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované dne [datum] částku 5 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně platný právní důvod takového jednání. Z uvedeného je zřejmé, že nelze jinak než uzavřít, že se v tomto okamžiku se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila přijetím plnění bez právního důvodu. Ve smyslu § 2991 o. z. má žalobkyně na vrácení toho, co plnila její právní předchůdkyně žalované. Jelikož žalovaná ničeho žalobkyni nevrátila, představuje částka 5 000 Kč majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 5 000 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení. 5. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a zároveň byla druhým dopisem z téhož dne vyzvána k vrácení dlužné částky žalobkyni do 3 dnů. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měla žalovaná 3 dny na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 5 000 Kč, a to ode dne [datum]. Jelikož je soud vázán návrhem žalobkyně v žalobě, náleží jí úrok z prodlení až od data [datum]. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč, když podle nařízení č. 351/2013 Sb. právě tolik činil zákonný úrok z prodlení k datu počátku prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. 7. Lhůta k plnění byla v případě výroků I. a II. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.