9 C 32/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku má žalovaný dlužit za nezaplacené jízdné a přirážku, protože dne [datum] cestoval tramvají linky [č. linky], neprokázal se platným jízdním dokladem, a jelikož jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč nezaplatil, ačkoliv splatnost nastala v den provedení přepravní kontroly, dostal se následujícím dnem do prodlení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, ale žalovaný nic nezaplatila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Ze žalobkyní předložených listin soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaný dne [datum] využil k přepravě tramvaj linky [číslo] kterou provozuje žalobkyně, přičemž se na výzvu pověřené osoby žalobkyně nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu byl dne [datum] v [údaj o čase] hodin s žalovaným sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo] ve kterém byl žalovaný obeznámen, že mu vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč a byl upozorněn, že je povinen přirážku a jízdné (v nesnížené výši činí 24 Kč) zaplatit. Dohodu žalovaný sice podepsal, ale žádnou částku žalobkyni nezaplatil, a to ani na základě výzvy před podáním žaloby, kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě dne [datum]. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla přeprava žalovaného dopravním prostředkem žalobkyně. Obecná úprava dle § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) je doplněna zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, a rovněž vyhláškou č. 175/2000 Sb. Na základě smlouvy vznikla žalovanému dle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. povinnost zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a při kontrole provedené pověřenou osobou žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, jak mu ukládá § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. Vzhledem k tomu žalobkyně v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 24 Kč za jízdu a jednak přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 500 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkem částku 1 524 Kč. Soud žalobě vyhověl i pokud se týká zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dnem následujícím po provedení přepravní kontroly dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky a žalobkyni tak tímto dnem vznikl nárok požadovat úrok z prodlení na podkladě § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku. 5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Lhůtu k plnění soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.