9 C 6/2022-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku má žalovaná dlužit za nezaplacenou přirážku, protože dne [datum] cestovala autobusem linky [anonymizováno], neprokázala se platným jízdním dokladem, a jelikož přirážku ve výši 1 500 Kč nezaplatila, dostala se následujícím dnem po provedení kontroly do prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Ze žalobkyní předložených listin soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaná dne [datum] využila k přepravě autobus linky [číslo] který provozuje žalobkyně, přičemž se na výzvu pověřené osoby žalobkyně nebyla schopna prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu byla dne [datum] v [údaj o čase] hodin s žalovanou sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo] ve kterém byla žalovaná obeznámena, že jí vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč a pověřená osoba ji vyzvala k úhradě této částky. Dohodu žalovaná podepsala, ale žádnou částku žalobkyni nezaplatila, a to ani na základě výzvy před podáním žaloby, kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě dne [datum]. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla přeprava žalované dopravním prostředkem žalobkyně. Pro oblast silniční osobní dopravy (tj. autobusová přeprava) je pak obecná právní úprava provedená v § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) doplněna zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Na základě smlouvy vznikla žalované dle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. povinnost zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Žalovaná tuto povinnost nesplnila a při kontrole provedené pověřenou osobou žalobkyně se neprokázala platným jízdním dokladem, jak jí ukládá § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve spojení s § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. Vzhledem k tomu žalobkyně v souladu s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně po žalované oprávněně požaduje přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 500 Kč. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 1 500 Kč. Soud žalobě vyhověl i pokud se týká zákonných úroků z prodlení, když žalovaná se dnem následujícím po provedení přepravní kontroly dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky a žalobkyni tak tímto dnem vznikl nárok požadovat úrok z prodlení na podkladě § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalovanou zavázal k zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. 5. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 600 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 189 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Lhůtu k plnění soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.