10 C 221/2023-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 243,54 Kč s příslušenstvím specifikované v žalobě, když dlužnou částku měl žalobkyni žalovaný dlužit na základě Smlouvy o osobní kreditní kartě reg. [číslo] uzavřené mezi nimi dne 29.7.2010, na podkladě níž poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr až do limitu 50 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty a poskytnuté peněžní prostředky se zavázal vrátit spolu se smluvenými úroky ve výši 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy se pak na základě dohody stran staly Všeobecné obchodní podmínky, podmínky osobních kreditních karet a Sazebník poplatků. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, proto žalobkyně v souladu se smlouvou a podmínkami úvěr ke dni 14.2.2023 zesplatnila a od smlouvy odstoupila. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně zůstatek úvěru včetně úroků nezaplatil, proto žalobkyně kromě jistiny ve výši 49 243,54 Kč požadovala, dále smluvní úrok ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Listinou označenou jako Smlouva osobní kreditní kartě [číslo] ze dne 29.7.2010, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, Podmínkami osobních kreditních karet, jakož i oznámením o úrokových sazbách [právnická osoba], bylo v řízení prokázáno, že se žalobkyně, jako věřitelka, se písemně dohodla se žalovaným na tom, že poskytne žalovanému úvěrový limit až do výše 50 000 Kč, který bude evidován na čísle účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet], žalovaný se zavázal splácet žalobkyni takto vyčerpané peněžní prostředky včetně úroků a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k 25. dni v měsíci, přičemž splácení byla oprávněna žalobkyně srážet z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Pro případ prodlení byly mezi stranami sjednány úroky z prodlení, upravené v oznámení banky. Dále bylo v č.l. 5 odst. a) a 5.2. Podmínek osobních kreditních karet mimo jiné dohodnuto, že pokud v průběhu trvání úvěru nastane skutečnost, že žalovaný nesplní některou z platebních povinností, může žalobkyně od smlouvy odstoupit a je oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. Historickými výpisy z úvěru [právnická osoba], jakož i periodickým výpisem z banky ze dne 14.2.2023 má soud v řízení dále za prokázáno, že žalovaný nesplácel úvěr v pravidelných splátkách, následně úvěrové splátky nehradil pravidelně a v předepsané výši, přičemž k 14.2.2023 dlužil na jistině částku 47 473,54 Kč, na poplatcích za správu úvěru 270 Kč a za upomínky 1 500 Kč, celkem dlužil 49 243,54 Kč. Z dopisu s datem 31.1.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu prodlení se splacením splátek odstoupila od předmětné smlouvy a současně z předžalobní upomínky z 16.2.2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 49 243,54 Kč včetně příslušenství s tím, že pokud nezaplatí, bude se žalobkyně domáhat splnění soudní cestou. 5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr o tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o osobní kreditní kartě ze dne 29.7.2010 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěrových prostředků až do výše 50 000 Kč prostřednictvím kreditní karty a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni takto poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků ve výši 15 % ročně a poplatků dle Ceníku, splatných vždy k 25. dni daného kalendářního měsíce, pročež žalobkyně následně v souladu s dohodou účastníků úvěr pro nesplácení zesplatnila ke dni 14.2.2023, přičemž žalovaný dlužil na jistině 47 473,54 Kč, na poplatcích 1 770 Kč, na úrocích 7 760,57 Kč a na zákonném úroku z prodlení 825,82 Kč. 6. Podle § 497 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 504 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 8. Podle § 506 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 9. Podle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. 10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovaným jako dlužníkem, byla dne 29.7.2010 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013, jejíž nedílnou součástí byly dle dohody stran i všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky, na základě níž vznikla žalobkyni povinnost žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu včetně úroku a poplatků ve sjednaných měsíčních splátkách. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy v podobě poskytnutí finančních prostředků žalovanému splnila, avšak naproti tomu žalovaný přestal řádně splácet splátky a z tohoto důvodu proto žalobkyně následně v souladu s dohodou účastníků úvěr zesplatnila ke dni 14.2.2023 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé pohledávky z poskytnutého úvěru dle uvedené smlouvy, ke dni podání žaloby činil zůstatek jistiny úvěru 47 473,54 Kč. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by předmětný úvěr splatil. Žalovanému tak vznikla a doposud na základě uvedených skutečností trvá povinnost zaplatit žalobkyni celkem právě částku 47 473,54 Kč na dlužné jistině. Neuhrazením nejprve jednotlivých splátek v dohodnutých lhůtách splatnosti a následně po výzvě žalobkyně k úhradě celé pohledávky z úvěru se přitom žalovaný dostal s úhradou splátek jistiny úvěru, resp. následně s úhradou celé pohledávky z úvěru, ve smyslu ust. § 365 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, do prodlení a žalobkyni tak proto dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Zákonná výše úroků z prodlení přitom ke dni zesplatnění, tj. ke dni 14.2.2023, odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro výše uvedené bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Takto soudem stanovená povinnost k plnění ve splátkách má přitom oporu v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 148 Kč, představující soudní poplatek ve výši 1 970 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 2 178 Kč (3 úkony právní pomoci po 500 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2, odst. 3, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč za úkony dle § 14b odst. 5 písm. a), to vše včetně 21 % DPH, přičemž lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.