109 C 6/2022-82 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím a tím, že tuto částku jí žalovaná dluží na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce, kterou jí žalovaná nevrátila. Někdy ve dnech od [datum] do [datum] došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce v sídle společnosti [právnická osoba], kterému byl přítomen pan [jméno] [příjmení] (druh žalované) a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (druh žalobkyně), a to na částku 100 000 Kč, který byla následně poukázána bezhotovostně na účet žalované č. [bankovní účet] s popisem„ Půjčka do [datum]“, přičemž den [datum] byl sjednaným dnem splatnosti zápůjčky. Zápůjčka měla být dle dohody vrácena na účet žalobkyně, jak tomu bylo i v předchozích případech. Výše úroků nebyla mezi stranami sjednána a žalobkyně jejich úhradu nepožaduje. Žalobkyně dodala, že na příkazu k platbě je uveden pan [příjmení], protože historicky si tak tento účet označila, nešlo však o zápůjčku„ pro pana [příjmení]“ a pokud žalovaná neudělila dispoziční právo jiné osobě, musela předchozí zápůjčky vracet právě ona. Jediným majitelem bankovního účtu byla žalovaná, která také sama zadávala příkazy k úhradám. Druh žalobkyně měl k účtu pouze dispoziční právo, které však využíval toliko pro výběry z bankomatu a platby kartou. K podpoře svých tvrzení žalobkyně dále argumentovala tím, že v minulosti byly dvakrát totožným mechanismem poskytnuty další dvě zápůjčky, a to tak, že žalobkyně poukázala na účet žalované dne [datum] částku 80 000 Kč s popisem„ Zápůjčka do [datum]“ a dne [datum] částku 30 000 Kč s popisem„ Půjčka do [datum]“, které žalovaná vrátila dne [datum]. Stejný princip se pak odehrál v rámci zápůjčky společnosti [právnická osoba], v níž je jednatelkou a společníkem žalobkyně, [právnická osoba] s. r. o., v níž byla společníkem žalovaná, a to tak, že dne [datum] [právnická osoba] zapůjčila [právnická osoba] s. r. o. částku 57 000 EUR a platbami ze dne [datum] a [datum] [právnická osoba] s. r. o. zapůjčenou částku vrátila. Ze všeho uvedeného je podle žalobkyně zřejmé, že žalovaná žalobkyni zná a viděla se s ní nikoliv v jednom případě. Pokud by však soud neshledal, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, pak žalobkyně požaduje plněné na základě bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky [datum], přesto žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobkyně ještě dodala, že zasílala předžalobní výzvu na poslední známou adresu, o změně adresy žalované žalobkyně nevěděla, což ostatně vyplývá i z výpisu z obchodního rejstříku ke [právnická osoba] s. r. o. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Zejména uvedla, že žalobkyni nezná a o půjčku ji nikdy nepožádala, nikdy s ní neuzavřela žádnou ústní ani písemnou dohodu. Rovněž neobdržela žádnou výzvu k vrácení částky, když z listiny založené ve spise je patrné, že žalobkyně ji odeslala na nesprávnou adresu, přičemž upozornila, že z veřejně dostupných rejstříků lze její adresu zjistit. Účet u Komerční banky, na který byla částka zaslána, je sice účtem vedený na její jméno, ale dispoziční právo k němu měl i pan [příjmení]. U posledního jednání žalovaná znovu zopakovala, že účet je vedený na její jméno, ale v dnešní době není neobvyklé, že partneři užívají jeden účet, což však neznamená, že peníze přijala právě ona. Částku 100 000 Kč si mezi sebou domluvili pan [příjmení] a Ing. [příjmení] a ona nevěděla, že k vyrovnání mezi nimi nedošlo. Pokud žalobkyně označila účet jako„ [příjmení]“, takto dokládá, že šlo opravdu o dohodu s jejím partnerem. Ve [právnická osoba] dělala jen administrativní práci a nevystupovala jako manager, pan [příjmení] se staral o obchodní záležitosti a ona byla spíše jeho podřízenou. Je pravda, že o zápůjčkách 80 000 Kč a 30 000 Kč jednali pan [příjmení] s Ing. [příjmení], k jejich vrácení došlo tak, že Ing. [příjmení] panu [příjmení] řekl, že na její účet přijde částka 110 000 Kč z účtu jeho matky a že tuto částku mají zaslat na účet žalobkyně, čímž došlo k vrácení této částky. Přístup k internetovému bankovnictví má jen ona a pokud jí pan [příjmení] řekl, aby něco někde poslala, tak tuto částku pošle ona, pan [příjmení] internetové bankovnictví nepoužívá, proto docházelo k tomu, že platby byly zadávány její osobou. 3. Soud v rámci nařízených jednání provedl dokazování jednak listinami a jednak vyslechl svědky. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z výpisu transakce (č. l. 4) bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaúčtována transakce z účtu žalobkyně na účet s názvem„ [příjmení]“ č. [bankovní účet]. Jednalo se o zaslání částky 100 000 Kč s popisem„ Pujcka do [datum]“. Této transakci pak odpovídá výpis z účtu žalované, kde je tato částka jako příchozí úhrada (č. l. 49v). 5. Dopisem ze dne [datum] vč. podacího lístku (č. l. 5, 6) bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal na adresu žalované [adresa žalované], dopis, ve kterém ji vyzval k úhradě částky 100 000 Kč do 7 dnů od obdržení výzvy s tím, že se jedná o zápůjčku, která jí byla žalobkyní poskytnuta a jež měla vrátit do [datum]. Dopis byl odeslán dne [datum]. 6. Výpisem z obchodního rejstříku ke společnosti [právnická osoba] (č. l. 18) soud zjistil, že žalobkyně je její jedinou společnicí a jednatelkou. 7. Výpisem z obchodního rejstříku ke [právnická osoba], s. r. o. (č. l. 19-20) bylo zjištěno, že žalovaná byla jejím jediným jednatelem v době od [datum] do [datum] a společníkem v době od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] byl jejím jednatelem [jméno] [příjmení]. Ve výpisu je u žalované vždy uvedena adresa [adresa žalované]. 8. Z výpisu transakce (č. l. 21) bylo zjištěno, že z účtu [právnická osoba] s. r. p. bylo na účet nazvaný [právnická osoba] zasláno 57 000 EUR s popisem„ NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O ZAOPŮJČCE ZE DN“. K zaúčtování transakce došlo [datum]. Stejně tak bylo dne [datum] dle výpisu transakce (č. l. 22) zasláno 28 500 EUR s popisem„ SMLOUVA O ZAPUJCCE Z [datum]“ a dále dne [datum] (č. l. 23) bylo zasláno 28 500 EUR s popisem„ DOPLATEK“. 9. Z dalšího výpisu transakce s datem [datum] (č. l. 24) soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla opět ve prospěch účtu s názvem„ [příjmení]“ č. [bankovní účet] zaslána částka 80 000 Kč s popisem„ Zapujcka do [datum]“. O transakci na částku 30 000 Kč se jednalo dne [anonymizována dvě slova] (č. l. 25). Z výpisu transakce s datem zaúčtování [datum] (č. l. 26) pak vyplývá, že z účtu žalované č. [bankovní účet] byla ve prospěch účtu žalobkyně zaslána částka 110 000 Kč s popisem„ vrácení půjček 80 + 30 tis. Kč“. 10. Ze sdělení [právnická osoba] (č. l. 34) soud zjistil, že žalovaná je jejich klientem a k jejímu rodnému číslu je evidován běžný účet [číslo]. Dispoziční právo k účtu měl v době od [datum] do [datum] kromě žalované i [jméno] [příjmení]. 11. Z e-mailové komunikace (č. l. 36) vyplývá, že Ing. [jméno] [příjmení] se dne [datum] dotazoval na to, v kolik se zítra můžou vidět a předat si smlouvu a uznání závazku, na což mu žalovaná, podepsaná jako office manager, odpověděla, že ohledně předání má dát Ing. [příjmení] vědět panu [příjmení], který je schopen se přizpůsobit. 12. Ing. [jméno] [příjmení] jako svědek u jednání uvedl, že k žalované má obchodní vztah, žalobkyně je jeho partnerka. Žalobkyně si půjčila částku celkem 210 000 Kč, vrátila 110 000 Kč a zbývajících 100 000 Kč stále dluží. Protože žalobkyně byla těhotná, on za ni v té době vyřizoval i některé obchodní záležitosti, resp. jí radil. K půjčkám vždy vypracovali i písemné smlouvy, ale tyto v případě některých neobdrželi podepsané zpět. Případy starších půjček, na které má i písemnou smlouvu, má k dispozici zástupce žalobkyně. V bankovních příkazech bylo vždy uvedeno, že se jedná o půjčku. Pokud jim přišla částka od žalované, tak vždy byla popsána jako např. částečná vratka půjčky, tudíž je jasné, že žalovaná věděla o tom, že se jedná o půjčky. V roce [rok] začal uhánět žalovanou a pana [příjmení], aby částku 100 000 Kč vrátili, a oni mu naposledy před Vánoci [rok] slíbili, že částku vrátí do konce roku [rok], což se nestalo. Pak s nimi přestali komunikovat, a pokud volal žalované na mobil, takto zvedl pan [příjmení]. Pokud se jedná o vztah mezi žalobkyní a žalovanou, tak žalobkyně dříve začala s firmou žalované fungovat tak, že žalobkyně provozuje firmu, která odkupuje faktury a pomáhá s financováním, dělá tzv. faktoring. Žalovaná oslovila firmu žalobkyně s tím, že by potřebovala profinancovat faktury na nákup dřeva, ale jelikož firmy, kterým byla faktura vystavena, nepovažovali za bonitní, tedy neměli důvěru v to, že by se jim půjčené finanční prostředky vrátily, tak se s žalovanou dohodli, že peníze pujčí, ale nikoliv firmě, ale jí jako fyzické osobě. Nejprve žalobkyně půjčila žalované částku 57 000 EUR, která byla následně vrácena, a proto žalobkyně získala k žalované důvěru. První smlouvy byly písemné, u první byla ujednána zástava vozidel. V červenci [rok] se sešli osobně v [obec] – [část obce], kde mají sídlo a zasedací místnost,