11 C 175/2023-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 701 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 701 Kč od 6. 9. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění [název pojištění] [jméno]. Pojištění vzniklo ke dni [datum]. Žalovaný se zavázal k úhradě pravidelných měsíčních splátek pojistného. Smlouva zanikla z důvodu neuhrazení pojistného ke dni [datum]. Za celou dobu pojištění od [datum] (vznik) do [datum] (zánik) bylo žalovanému předepsáno uhradit na pojistném 23 941 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 12 240 Kč, a proto dluží na pojistném 11 701 Kč. Ode dne následujícího po zániku pojištění je žalovaný v prodlení. Tuto částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to nabídkou pojistné smlouvy – rizikové životní pojištění [název pojištění] ze dne [datum], pojistnou smlouvou [číslo] pojistnými podmínkami ze dne [datum], výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, upomínkou ze dne [datum], oznámením o zániku pojištění ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně potvrzení o podání. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2775 odst. 1 o. z. pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2807 o. z. je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění [název pojištění]. Žalovaný jako pojistník neplnil svůj závazek vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] a neplatil žalobkyni, tedy pojistiteli, sjednané pojistné, přičemž za celkové období od [datum] (vznik) do [datum] (zánik) byl povinen uhradit 23 941 Kč (za období necelých 6 měsíců po 4 080 Kč). Žalovaný uhradil toliko 12 240 Kč, a proto na pojistném dluží částku ve výši 11 701 Kč. S dlužnou částkou 11 701 Kč je žalovaný v prodlení od [datum] (dni následujícím po zániku pojištění), a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši, jak stanoví prováděcí předpis nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože ke dni rozhodování soudu nebylo na žalovanou částku zaplaceno ničeho, soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 252 Kč.