11 C 297/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když žalovaný měl žalobkyni dlužit tuto částku na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a následně žalovaný požádal o navýšení úvěru na částku 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 3. 10. 2021 Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách společnosti Za Finance, kdy žalovaný doručil společnosti prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka a následně prověřila i jeho úvěruschopnost. Žalovaný však porušil svoje povinnosti dané předmětnou smlouvou a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, když ničeho na zápůjčku nezaplatil. [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku dne 29. 3. 2021 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalobkyni a usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum] do datové schránky a žalovanému dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v podání ze dne [datum]. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum], formuláře, pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za září 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2022 a z předžalobní výzvy ze dne 25. 3. 2022 obojí odeslané téhož dne, učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným nepodepsala smlouvu o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], když těmto smlouvám chybí nejméně podpis právní předchůdkyně žalobkyně a dále, že poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč. Další poskytnutí peněžité částky či jiné navýšení žalobkyně neprokázala. K postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] na žalobkyni došlo smlouvou ze dne 29. 3. 2021. Dne 25. 3. 2022 byla sepsána listina nazvaná jako oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby a téhož dne byly obě listiny odeslány žalovanému. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě 2 tzv. Smlouvy o úvěru, které podle jejich tvrzení měly být mezi stranami uzavřeny. Smlouva ze dne [datum] neobsahovala podpis právní předchůdkyně žalobkyně a smlouva ze dne [datum] neobsahovala žádný podpis ani právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného a ani jinak nelze z předložených listin dovodit, že smlouvy tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřeny byly, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistujících smluv uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v rozmezí v září 2021 částku 8 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 o. z. Ohledně zbývající částky ve výši 8 000 Kč skládající se z navýšení úvěrové částky, tak na tuto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by k poskytnutí této částky skutečně došlo. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ke dni 29. 3. 2021. K vydání bezdůvodného obohacení byl přitom žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní upomínkou se lhůtou plnění 3 dny ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky, které byly odeslány dne 25. 3. 2022 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. 30. 3. 2022 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého plnění (bezdůvodného obohacení) uplynula 4. 4. 2022. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 8 000 Kč dne 5. 4. 2022 a dle § 1970 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení v žalobou požadované výši 8,5 % ročně od 5. 4. 2022 do zaplacení (s odkazem na ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.). S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 8 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 8 000 Kč spolu s příslušenstvím (viz výrok II.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že úspěch obou účastníků byl téměř shodný a proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.