11 C 48/2023-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 30 000 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel s právní předchůdkyní, společností [právnická osoba] dne 3. 6. 2019 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 3. 6. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti ničeho nevrátil a dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím svých webových stránek, na kterých si žalovaný vybral výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s podmínkami úvěru a vyplnil registrační formulář, kde zadal své osobní údaje. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy. Po rekapitulaci přihlašovacích údajů se žalovaný zavázal odeslat původnímu věřiteli částku ve výši 1 Kč jako registrační poplatek, čímž došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne 3. 6. 2019 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Smlouvou ze dne 19. 1. 2022 byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu nařízenému na den 13. 4. 2023 se nedostavil, ani řádně neomluvil, přičemž předvolání k jednání měla řádně vykázáno nejpozději dne 20. 3. 2023. Žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu nenavyšování nákladů řízení a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 3. Ve věci bylo možnost rozhodnout jen na základě žalobkyni předložených listinných důkazů, a to smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 3. 6. 2019, příchozí úhrada ze dne 3. 6. 2019, potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 3. 6. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2022, smlouvy o prodeji úvěrového portfolia 19. 1. 2022, všeobecných obchodních podmínek, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 2. 2022 včetně podacího lístku ze dne 20. 2. 2022. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze jí proto vyhovět. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 6. 2019 platně uzavřena písemná smlouva o podnikatelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 8,33 % měsíčně a se splatností v délce 12 měsíců. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne 3. 6. 2019 bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 2. 2022 a současně mu oznámila, že došlo k postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení dne 4. 6. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022 byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 2. 2022, čímž došlo ke splnění aktivní věcné legitimace na straně žaloby. Do podání žaloby žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil, a to ani přes výzvu odeslanou žalobkyní před podáním žaloby. S ohledem na výše uvedené právní posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 000 Kč včetně požadovaného příslušenství ode dne následujícího po splatnosti, tak jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na relativně nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny a tím méně prokázány. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku ve výši 1 200 Kč činí 2 652 Kč.