16 C 23/2023-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. a II. se zdůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], součástí které byly obchodní podmínky banky. V této smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % p. a. Původní věřitelka svou povinnost z úvěrové smlouvy splnila a žalovanému předmětný úvěr poskytla. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch Běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila původní věřitelka dne [datum] k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně přes výzvu soudu odmítla s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 32 Cdo 581/2014, vnést do řízení přesné skutkové tvrzení, zda, kdy a v jaké výši žalovaný úvěr čerpal a z čeho se skládá žalovaná částka. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta původní věřitelka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta původní věřitelka žádosti klienta vyhověla. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že je žalovaná pohledávka promlčena vzhledem k datu uzavření smlouvy, že původní věřitelka nesplnila povinnost posoudit jeho úvěruschopnost, protože individuálně nezkoumala jeho výdaje a nezohlednila jeho dluhy. Žalovaná částka sestává převážně z různých„ penalizačních úroků.“ Žalovaný splatil částku 38 203,86 Kč. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] původní věřitelka s žalovaným uzavřela smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo], v níž se mu zavázala umožnit zahájení čerpání úvěru první bankovní pracovní den po uzavření smlouvy ve formě povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného [číslo] do výše 50 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal udržovat na účtu dostatečný objem příchozích transakcí a splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně z čerpané a dosud nesplacené částky, přičemž úrok se počítal podle skutečného počtu dnů čerpání úvěru a byl připisován k jistině úvěru vždy poslední den v kalendářním měsíci. Žalovaný měl právo úvěr čerpat prostřednictvím příkazů k provedení Platebních transakcí na Běžném účtu, s výjimkou úhrady případného dluhu žalovaného z jiné smlouvy o úvěru (kopie občanského průkazu žalovaného a jeho manželky, smlouva o povoleném debetu na běžném účtu, smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro úvěry, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby). Žalobkyně nepředložila výpisy z databází BRKI, NRKI ani SOLUS, původní věřitelka se při analýze úvěruschopnosti žalovaného nezabývala otázkou, zda s někým žalovaný sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka. Z předložených důkazů navíc nevyplývá, že by původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného (protokol o ověření úvěruschopnosti, mimořádný výpis z účtu žalovaného za období [datum] – [datum]). Žalovaný úvěr skutečně čerpal, avšak na základě důkazů je objektivně nemožné určit, jakou část žalované částky tvoří jistina a jakou„ připsané“ úroky, úroky z prodlení a poplatky. Podle výpisu z osobního účtu úrok, který původní věřitelka připisovala k jistině na konci kalendářního měsíce, samozřejmě zvyšoval úvěrový dluh. Celkový záporný zůstatek pak zvýšil i„ sankční úrok,“ připsaný dne [datum]. Mimořádný výpis z účtu žalovaného přitom neobsahuje částku 47 559,12 Kč, kterou ke dni [datum] začíná výpis z osobního účtu i z povoleného debetu, vcelku. To znamená, že žalovaný čerpal úvěr průběžně, již přede dnem [datum], kdy již byl také v prodlení. Tím pádem je jisté, že částka 47 559,12 Kč obsahuje též přinejmenším úrok. Mimořádný výpis z účtu i výpis předložený žalovaným, které zachycují i dobu přede dnem [datum], ovšem obsahují jen pohyby, nikoli zůstatky. Proto nelze jednoznačně určit, ve kterých okamžicích se účet ocitl v záporném zůstatku. A vzhledem ke způsobu výpočtu úroku, jehož výše vždy závisela na skutečném počtu dnů čerpání dané částky úvěru, pročež byl výpočtový základ permanentně proměnlivý, tak předložené důkazy matematicky znemožňují vypočítat jednotlivé částky, které žalovaný od počátku do konce čerpal jako úvěr tak, aby bylo lze rozlišit jistinu na jedné straně a úroky, úroky z prodlení a poplatky na straně druhé. Mimořádný výpis z účtu zachycuje dobu účinnosti smlouvy od strany 35 po stranu 198. Navíc není jasné, zda žalovaný od původní věřitelky dříve nečerpal další úvěr, kteréžto transakce by se do tohoto úvěru podle výše rozvedených smluvních ujednání nezapočítávaly. Ze všech těchto důvodů je nemožné určit složení žalované„ jistiny“ ve výši 47 673,67 Kč (výpis z účtu z l. [číslo] – [číslo] spisu, mimořádný výpis z účtu žalovaného za období [datum] – [datum], výpis z osobního účtu, výpis z povoleného debetu). Žalovaná pohledávka měla být jako část souboru pohledávek postoupena [právnická osoba] a. s., která ji postoupila žalobkyni, přičemž postoupení byla žalovanému oznámena (rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, jednotlivá oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení úplaty). Žalovaný byl vyzván k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne [datum] (oznámení ze dne [datum], přehled podacích čísel). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné až na relevanci jednotlivých výpisy z účtů, z nichž nevyplynulo složení žalované„ jistiny.“ Z ostatních provedených důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne [datum] původní věřitelka s žalovaným uzavřela smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo], v níž se mu zavázala umožnit zahájení čerpání úvěru první bankovní pracovní den po uzavření smlouvy ve formě povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného [číslo] do výše 50 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal udržovat na účtu dostatečný objem příchozích transakcí a splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně z čerpané a dosud nesplacené částky, přičemž úrok se počítal podle skutečného počtu dnů čerpání úvěru a byl připisován k jistině úvěru vždy poslední den v kalendářním měsíci. Žalovaný měl právo úvěr čerpat prostřednictvím příkazů k provedení Platebních transakcí na Běžném účtu, s výjimkou úhrady případného dluhu žalovaného z jiné smlouvy o úvěru. Původní věřitelka se při analýze úvěruschopnosti žalovaného nezabývala otázkou, zda s někým žalovaný sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka. Žalovaný úvěr skutečně čerpal, avšak na základě důkazů je objektivně nemožné určit, jakou část žalované částky tvoří jistina a jakou„ připsané“ úroky, úroky z prodlení a poplatky. Žalovaná pohledávka měla být jako část souboru pohledávek postoupena [právnická osoba] a. s., která ji postoupila žalobkyni, přičemž postoupení byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl vyzván k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne [datum]. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 5. Soud případ právně kvalifikoval jako tvrzenou pohledávku vzešlou ze závazku ze spotřebitelského úvěru v podobě přečerpání, resp. i překročení, to vše v právní formě úvěru (§ 2 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. h), písm. i) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“ a s § 2395n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak nep