16 C 301/2022-78 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovaným domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že je insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka a žalobkyně byla ustanovena insolvenčním správcem. Do majetkové podstaty dlužníka byl sepsán spoluvlastnický podíl id. 1/2 na bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] (dále též "bytová jednotka"). Druhým spoluvlastníkem bytové jednotky byla paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jež na sebe koncem roku [rok] rovněž podala insolvenční návrh (její insolvenční řízení bylo následně řešeno oddlužením pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Bytová jednotka byla následně za součinnosti obou insolvenčních správců kupní smlouvou ze dne [datum] s katastrálními účinky k [datum] prodána novému vlastníku, [právnická osoba] a.s., [IČO]. Se souhlasem [jméno] [příjmení] a jejího insolvenčního správce uzavřel žalobce s žalovanými, kteří předmětnou bytovou jednotku nejpozději od ledna [rok] užívali, dne [datum] dohodu o nájmu bytu a narovnání. Dle této dohody se žalovaní (zavázaní společně a nerozdílně) zavázali doplatit za užívání bytové jednotky v období od [datum] do [datum] částku 25.000 Kč a byl sjednán od [datum] nájemní vztah, kdy se žalovaní zavázali platit částku 5.000 Kč za každý měsíc užívání bytové jednotky počínaje [datum] (vždy k 5 dni předmětného měsíce) s dohodnutou dobou trvání nájmu 7 měsíců. Nájemní vztah zanikl v důsledku uplynutí doby nájmu (když došlo k jednomu automatickému prodloužení o dalších 7 měsíců) k [datum]. Žalovaní bytovou jednotku vyklidili až začátkem září [rok], nicméně žalobce požaduje nájemné pouze do konce nájemního vztahu. Na svůj závazek dle narovnání zaplatit doplatek nájemného ve výši 25.000 Kč ve lhůtě do 30 dní od podpisu smlouvy, tj, do [datum], a dále platit nájemné ve výši 5.000 Kč nejpozději 5. dne předmětného kalendářního měsíce počínaje červnem [rok], žalovaní plnili opožděně, když zaplatili toliko dne [datum] částku 10.000 Kč, dne [datum] částku 35.000 Kč, dne [datum] částku 25.000 Kč. Přípisem ze dne [datum] žalobce žalované vyzval k doplacení dlužné částky. Žalovaní však svůj dluh neuhradili, když žalovaný 1) emailem ze dne [datum] a [datum] namítl že nemá dostatek finančních prostředků a nadto měl ins. dlužníkovi uhradit formou půjčky částku 30.000 Kč jako zálohu na nájemné a tuto půjčku považuje za úhradu nájmu. Žalobkyně však uplatňuje z opatrnosti toliko úrok z prodlení v zákonné výši, ačkoliv ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% za každý den prodlení. Žalovaní jsou v prodlení s úhradou peněžitého závazku - sjednaného nájemného za užívání bytové jednotky. Žalobkyni (která jedná na základě souhlasu tehdejších spoluvlastníků) náleží nad rámec jistiny dluhu též nárok na příslušenství v podobě úroku z prodlení a dále náhrada nákladů (ve výši nákladového paušálu 300 Kč za úkon) za předžalobní výzvu a podání této žaloby. Argument žalovaných ve vztahu k zaplacení půjčky k rukám insolvenčního dlužníka a patrně její započtení na úhradu dluhu na nájemném je irelevantní. I kdyby taková půjčka byla poskytnuta, nelze k jakémukoliv hrazení závazku po prohlášení konkurzu k rukám dlužníka ve smyslu ust. § 249 odst. 2 insolvenčního zákona přihlížet. Obdobně není možné ani započtení případné pohledávky žalovaných na vrácení údajné půjčky, neboť tuto svou pohledávku žalovaní nepřihlásili do insolvenčního řízení a nejsou tak splněny podmínky ust. § 140 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona. 2. Žalovaná 2. se k věci nevyjádřila. Žalovaný 1. navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že smlouvu považuje od počátku za neplatnou, protože samotná forma dlužného nájemného od [datum] odporuje dobrým mravům dle ustanovení § 39 občanského zákoníku účinného v době uzavření smlouvy, neboť zjevným smyslem nastěhování do bytové jednotky byl vážný zájem koupě do výlučného vlastnictví, nikoli bytovou jednotku užívat coby nájemce. Na důkaz vážného zájmu o koupi žalovaný 1. k rukám jednomu ze spolumajitelů, [jméno] [příjmení], složil finanční částku ve výší 30 000 Kč, přičemž jakožto důkaz sepsali smlouvu o zápůjčce s tím, že celková kupní cena bude snížena o tuto výši. Vlastníci bytové jednotky po delší dobu byt neobývali. Byt byl v zašlém a neudržovaném stavu. Vlastníci souhlasili s odprodejem bytu do vlastnictví žalovaného 1. i s jeho nabídkou odkupní ceny. Z toho důvodu v bytové jednotce uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou s myšlenkou takové předkupní jistoty, aby jim byl byt přednostně nabídnut. 3. Žalobkyně zčásti před zahájením jednání, zčásti po jeho zahájení vzala žalobu částečně zpět co do částky 11 200 Kč, přičemž doložila, že žalovaný částečně před podáním žaloby, dílem po něm žalovanou pohledávku uspokojil (§ 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). Žalovaný 1. s částečným zpětvzetím, k němuž došlo po zahájení jednání, nesouhlasil kvůli vysoké advokátní odměně a tomu, že žalobkyně nepřistoupila na jeho návrh smíru. Protože tyto okolnosti nemají nic společného se zpětvzetím žaloby ani s jeho procesními účinky, nešlo o důvody vážné (§ 96 odst. 3 první věta o. s. ř. a contrario). Proto soud výrokem I. řízení v odpovídající šíři zastavil (§ 96 odst. 2 první věta a contrario, odst. 3 první věta o. s. ř. a contrario, odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byla žalobkyně jmenována insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] (dále„ dlužníka“), na jehož majetek soud zároveň prohlásil konkurs (usnesení krajského soudu). Do majetkové podstaty dlužníka byla sepsána též bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] stojícím na pozemku p. [číslo] ve [část obce], zapsaná v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku (soupis majetkové podstaty dlužníka dostupný v insolvenčním rejstříku, kupní smlouva ze dne [datum]). Tuto bytovou jednotku spoluvlastnil dlužník a [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] v poměru [číslo] (výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka se souhlasem paní [příjmení] a její insolvenční správkyně dne [datum] s oběma žalovanými jako nájemci uzavřela smlouvu, kterou jim pronajala právě zmíněnou bytovou jednotku za účelem bydlení na dobu od [datum] do konce měsíce následujícího měsíc, v němž bude v insolvenčním rejstříku zveřejněno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku paní [příjmení], nejdéle však do [datum]. Tato doba byla sjednána s ohledem na předpokládané společné zpeněžení bytové jednotky v rámci insolvenčních řízení dlužníka a paní [příjmení] poté, kdy na jejího insolvenčního správce přejde oprávnění bytovou jednotku zpeněžit. Nájemce je srozuměn s možností usilovat takto o koupi jednotky. Žalovaní se zavázali platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně splatné k 5. dni předmětného kalendářního měsíce. Dokument zároveň obsahuje narovnání, v němž smluvní partneři konstatovali, že jednotku od [datum] užívá nájemce spolu s manželkou a dětmi na základě neformální dohody nájemce a dlužníka, přičemž žalovaní za dobu užívání jednotky bez právního důvodu v době od 1. 1. do [datum] dluží pronajímateli částku 25 000 Kč, kterou se zavazují zaplatit do 30 dnů od podepsání dohody. V celé dohodě není ani zmínka o tom, že by žalovaný 1. složil zálohu na kupní cenu jednotky nebo měl vůči dlužníkovi nějakou pohledávku. Žalovaný 1. byl v té době zájemcem o koupi bytu (smlouva o nájmu bytu a narovnání, emailová komunikace ze dne [datum]). Žalovaný 1. dne na účet uvedený ve smlouvě zaplatil dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 35 000 Kč, dne [datum] částku 25 000 Kč, ve dnech [datum], [datum], 25. 7., 23. 8., 23. 9., 24. 10., 23. 11, 23. 12., [datum], 23. 2., 23. 3., 24. 4. a [datum] vždy částku 200 Kč, ve dnech 5. 5. a [datum] pak vždy částku 4 300 Kč prostřednictvím okamžité příchozí platby, přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ doplatek nájemného [ulice a číslo]“ (výpisy z účtu). Žalobkyně všechny tyto platby započetla tak, že zůstatek pohledávky včetně příslušenství matematicky odpovídal částkám zachyceným výrokem II., přičemž dluh na bezdůvodném obohacení podle narovnání měl již být splněn (výpočet úhrad, výpočet pohledávky). Před podáním žaloby spolu žalobkyně s žalovaným 1. vedli korespondenci, v níž žalovaný 1. nepopřel existenci dluhu a navrhoval splátky ve výši 200 Kč měsíčně. Současně uvedl, že panu [příjmení] půjčil částku 30 000 Kč, jež mu nebyla vrácena, takže ji považuje za úhradu nájmu (emailová komunikace ze dne 23. – [datum], výzva k úhradě ze dne [datum], kopie nedoručených obálek). Žalovaný 1. poskytl dlužníkovi částku 30 000 Kč, kterou se mu dlužník zavázal vrátit do [datum] (smlouva