Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2246 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2246 občanského zákoníku stanoví, že nájemné má být ujednáno pevnou částkou a předpokládá se, že se sjednává za jeden měsíc; pokud výše nájemného není ujednána, má pronajímatel právo na nájemné v obvyklé výši pro obdobný byt v daném místě a čase.
§ 2246 Nájemné a jiné platby
(1) Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
(2) Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.
Paragraf 2246 občanského zákoníku stanoví, že nájemné má být ujednáno pevnou částkou a předpokládá se, že se sjednává za jeden měsíc; pokud výše nájemného není ujednána, má pronajímatel právo na nájemné v obvyklé výši pro obdobný byt v daném místě a čase.
Co to znamená v praxi
Nájemné by mělo být vždy jasně stanoveno konkrétní částkou v nájemní smlouvě.
Pokud ve smlouvě není uvedeno jinak, rozumí se, že sjednané nájemné se platí za jeden měsíc.
Jestliže se strany na výši nájemného nedohodnou, pronajímatel má právo požadovat takové nájemné, jaké je v daném místě a v době uzavření smlouvy běžné pro podobné byty a podmínky.
Na co si dát pozor
Je důležité vždy výši nájemného ve smlouvě výslovně uvést, aby se předešlo nejasnostem a případným sporům o jeho výši.