16 C 328/2022-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (z toho částku 27 500 Kč přímo žalované, zbývajících 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru jako jeho provizi), které se žalovaná zavázala splatit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované tak, že si vyžádala výplatní pásky za kalendářní měsíce 01/ [rok], 02/ [rok] z pracovního poměru k zaměstnavateli, kdy v dané věci byla žalovaná žalobkyní mimo jiné prověřena v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, databáze katastru nemovitostí, databáze registru CRIF – Registr platebních informací, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn zápis (posouzení úvěruschopnosti zákazníka [číslo] ze dne [datum]), jež je založen ve spise nadepsaného soudu, kdy ke schválení úvěru žalobcem došlo dne [datum], tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobce dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Žalobkyně žalovanou prověřovala i telefonicky, kdy průměrná mzda od Zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 17.392 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami. Dále měla žalobkyně k dispozici výplatní pásku manžela žalované, negativní výpis z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, čestné prohlášení žalované ohledně jejích závazků ze dne [datum], čestné prohlášení žalované o výdajích a příjmech ze dne [datum], Informace o žalovaném z registru CRIF – Registr platebních informací s.r.o., Prohlášení rodiče, informativní výpis z katastru nemovitostí, kdy matka [jméno] [příjmení] má ve společném jmění manželů par.č. st. [číslo], jejíž součástí je rod.dům [adresa], v kat. území [obec] u [obec] a parc.č. [číslo] v kat. území [obec] u [obec], posouzení nákladů na bydlení žalované, kdy žalobkyně ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kdy dle nařízení vlády č. 507/2021Sb. v roce [rok] v obci [obec] (s počtem obyvatel [číslo]) byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částkou 5 052 Kč, z toho, že měla žalovaná ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vyživovací povinnosti k manželovi, kdy výše životního minima činila částku 4 250 Kč a výše existenčního minima částku 2 740 Kč, jakož i s přihlédnutím k průměrným výdajům obyvatelstva v roce [rok], a to zejména ze statistky rodinných účtu za rok [rok] (aktuální výdaje za rok [rok], [rok], [rok], [rok] Českého statistického úřad (ČSÚ) nebyly zveřejněny) a jakož i časových řad výdajů na konečnou spotřebu domácností ČSÚ za rok [rok] [rok], kdy tyto jsou pro srovnání přikládány, kdy pro rok [rok] a tedy ani pro [rok] nebyl údaj ČSU ke dni uzavření Smlouvy o úvěru ještě uveřejněn. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti, poskytnuté údaje telefonicky ověřovala, kdy prověřovala i údaje v databázi centrální evidence exekucí, databázi insolvenčního rejstříku, databáze katastru nemovitostí, databáze registru CRIF, kdy o tomto posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn písemný zápis, přičemž žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně žalobkyni řádně splácet, kdy jí po odečtení běžných výdajů (životního minima 4 250 Kč a nákladů na bydlení výši 3 000 Kč zbyde částka 10 142 Kč měsíčně (tj. [číslo]), kdy při zohlednění příjmu manžela žalované u Zaměstnavatele ve výši až 23 500 Kč, je žalovaná schopna hradit žalobkyni měsíčně splátku 1 500 Kč, a zároveň je i schopna hradit částku 10 028 Kč jako splátku hypotečního úvěru u [právnická osoba] (tj. [číslo] [číslo]), kdy tak žalované zbyde částka 22.114 Kč měsíčně. Zároveň žalobkyně vycházela i„ mimo“ údajů žalované, kdy skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě, kdy v rámci i tohoto posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěla závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně žalobkyni řádně splácet, kdy jí po odečtení běžných výdajů (životního minima 4250 Kč a normativních nákladů na bydlení výši 5 052 Kč zbyde částka 8 090 Kč měsíčně (tj. [číslo]), kdy při zohlednění příjmu manžela žalované u Zaměstnavatele ve výši až 23 500 Kč, je žalovaná schopna hradit žalobkyni měsíčně splátku 1 500 Kč, a zároveň je i schopna hradit částku 10 028 Kč jako splátku hypotečního úvěru u [právnická osoba] (tj. [číslo] [číslo]), kdy tak žalované zbyde částka 20.062 Kč měsíčně. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (z toho částku 27 500 Kč přímo žalované, zbývajících 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru jako jeho provizi), které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč (smlouva o úvěru, tabulka umoření). Žalobkyně částku 27 500 Kč skutečně převedla na účet žalované (potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]). V rámci analýzy úvěruschopnosti žalované sice žalobkyně nahlédla do CEE, ISIR, do Registru platebních informací a měla k dispozici výplatní pásky žalované a jejího manžela, přičemž také zjistila právní vztahy k nemovitostem v místě bydliště žalované (výpisy z CEE, ISIR, REPI, z aplikace nahlížení do katastru, prohlášení rodiče, dokument„ posouzení úvěruschopnosti,“ smlouva o úvěru). Nezkoumala však otázku, zda žalovaná či její manžel působí v pracovním poměru na určito či neurčito či zda se nenacházejí ve zkušební či výpovědní době. Žalobkyně se navíc nezabývala skutečnými životními náklady žalované ani jejího manžela s výjimkou nákladů bydlení, nýbrž zde vycházela z obecných informací získaných statistickým modelováním (dokumenty„ životní a existenční minimum,“„ normativní náklady bydlení,“ statistické informace). Účet žalované žalobkyně prověřila jen za období ledna [rok] (selektivní výpis z účtu žalované). Žalovaná nesplatila nic (bonita smlouvy). První platební upomínkou, již žalobkyně doprovodila důkazem o odeslání a která se vztahuje na celou žalovanou částku, je předžalobní výzva, doporučeně žalované odeslaná. Posledním dnem lhůty k plnění je [datum] (upomínky, předžalobní výzva, podací lístek). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (z toho částku 27 500 Kč přímo žalované, zbývajících 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru jako jeho provizi), které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalobkyně částku 27 500 Kč skutečně převedla na účet žalované. V rámci analýzy úvěruschopnosti žalované sice žalobkyně nahlédla do CEE, ISIR, do Registru platebních informací a měla k dispozici výplatní pásky žalované a jejího manžela, přičemž také zjistila právní vztahy k nemovitostem v místě bydliště žalované. Nezkoumala však otázku, zda žalovaná či její manžel působí v pracovním poměru na určito či neurčito či zda se nenacházejí ve zkušební či výpovědní době. Žalobkyně se navíc nezabývala skutečnými životními náklady žalované ani jejího manžela s výjimkou nákladů bydlení, nýbrž zde vycházela z obecných informací získaných statistickým modelováním (dokumenty„ životní a existenční minimum,“„ normativní náklady bydlení,“ statistické informace). Účet žalované žalobkyně prověřila jen za období ledna [rok]. Žalovaná nesplatila nic. První platební upomínkou, již žalobkyně doprovodila důkazem o odeslání a která se vztahuje na celou žalovanou částku, je předžalobní výzva, doporučeně žalované odeslaná. Posledním dnem lhůty k plnění je [datum]. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 5. Soud případ p