42 C 259/2022-60 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 9. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 3. 11. 2022, domáhala, aby žalované byla stanovena s účinností od 29. 9. 2022 povinnost platit na její výživu výživné. Žalobu odůvodnila tím, že je dcerou žalované, od které se však odstěhovala asi před rokem a veškeré náklady na studium si hradí sama, přitom v současné době žije ve společné domácnosti se svým přítelem [jméno] [příjmení], který studuje vysokou školu a nemá žádný příjem ze závislé činnosti. Žalobkyně přitom studuje, za cestu do školy měsíčně vynakládá cca 1 000 Kč, během posledního roku měla celkem 4 příjmy ze závislé činnosti u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] v celkové výši 19 607 Kč, vedle toho pobírá sociální dávky v podobě přídavku na dítě ve výši 880 Kč měsíčně. Náklady na bydlení s přítelem hradí jeho otec, žalobkyně po domluvě hradí toliko nákup potravin. Otec žalobkyně jí výživným pravidelně přispívá. Žalovaná v současné době nepracuje, je evidována jako nezaměstnaná, ve své péči má dvě nezl. děti, [jméno] [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na 14. 3. 2023 se žádný z účastnic nedostavila, svoji neúčast ani neomluvila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání bylo u obou řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v jejich nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Potvrzení o studiu žalobkyně ze dne 22. 9. 2022 a zprávou [název školy] [anonymizováno 5 slov] ze dne 6. 1. 2023 je v řízení prokázáno, že žalobkyně v době od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2022 studovala obor [název], který úspěšně ukončila závěrečnou zkouškou, během studia měla průměrný prospěch, minimální absenci; od 1. 9. 2022 pak nově studuje obor [název], dochází v jednom týdnu na praxi s hodnocením chvalitebný, v druhém týdnu pouze na odborné předměty daného oboru s průměrným prospěchem 1,5, docházka průměrná, vždy omluvená, výdaje v září cca 1 000 Kč (odborná kniha Cukrářské technologie, pracovní obuv na praxi). Částečným výpisem z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] je pak prokázáno, že dne 17. 8. 2022 došlo na tento účet částka 6 868 Kč, dne 20. 12. 2021 částka 1 216 Kč, dne 23. 11. 2021 částka 7 523 Kč a dne 26. 9. 2021 částka 4 000 Kč, a to vždy ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Zprávou Úřadu práce ČR, Krajská [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 16. 12. 2022, je pak dále prokázáno, že žalobkyně nikdy nebyla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, v období od 9/ 2021 jí jsou vypláceny dávky státní sociální podpory v podobě přídavku na dítě ve výši 880 Kč měsíčně, přitom v době od 1. 9. 2021 do 29. 9. 2022 byla společně posuzovanou osobou s žalovanou u dávek v hmotné nouzi. Konečně zprávami České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 12. 2022 a ze dne 22. 12. 2022 a [stát. instituce] [část obce] ze dne 27. 12. 2022 je v řízení prokázáno, že žalobkyně nepobírá žádný důchod, v současné době není přihlášena k pojištění jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná, rovněž jí nejsou vypláceny žádné dávky nemocenského pojištění; na jméno žalobkyně nejsou evidována žádná motorová vozidla. 5. Zprávou České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 12. 2022 a ze dne 22. 11. 2022, zprávou Úřadu práce ČR, Krajská [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 16. 12. 2022, zprávou [stát. instituce] [část obce] ze dne 27. 12. 2022 a zprávou [právnická osoba] s.r.o., [IČO], ze dne 6. 2. 2023, je dále v řízení prokázáno, že žalovaná nepobírá žádný důchod, v současné době není přihlášena k pojištění jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná, rovněž jí nejsou vypláceny žádné dávky nemocenského pojištění; je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 30. 8. 2022 dosud bez nároku na podporu v nezaměstnanosti pro nesplnění podmínky důchodového pojištění stanovené zákonem, minulá evidence pak byla v době od 14. 4. 2021 do 23. 1. 2022, kdy byla vyřazena sankčně pro nedostavení se ve stanoveném termínu, nicméně ani v té době nepobírala podporu rovněž pro nesplnění podmínky důchodového pojištění stanovené zákonem; žalovaná pobírá dávky státní sociální podpory v podobě přídavků na nezl. děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], v září 2022 a 2 x v listopadu 2022 obdržela ještě příspěvek na bydlení vždy ve výši 50 Kč, kromě toho v období roku 2021 a 2022 obdržela opakovaně mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ze strany úřadu práce, a dále v roce 2022 pobírá pravidelně měsíčně příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení; na jméno žalované nejsou evidována žádná motorová vozidla; žalovaná byla v květnu a červnu 2022 zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno], na Dohodu o provedení práce, tedy pouze na příležitostné brigády, spíše fungovala na krátkodobé výpomoci či záskoky za zaměstnance na dovolené nebo nemocenské, její pracovní morálka byla ucházející, společnost však pro ni neměla žádné pracovní místo, které by umožňovalo zaměstnat ji na hlavní pracovní poměr, v 5/ 2022 obdržela čistou mzdu ve výši 5 250 Kč a v 6/ 2022 ve výši 1 540 Kč. Konečně protokoly o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2022, 17. 1. 2023 a 7. 3. 2023, jakož i zprávou Slezské diakonie ze dne 21. 9. 2022 o spolupráci s rodinou z předmětného spisu má soud dále za prokázáno, že žalovaná pečuje sama o dvě doposud nezletilé děti, není zaměstnána, je jí a jejím nezletilým dětem poskytována sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, žalovaná neměla dostatek finančních prostředků ani na bydlení, pročež se i s dětmi byla nucena přestěhovat do azylového domu. 6. Všechny provedené důkazy pak soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto důkazy se navzájem doplňují a podporují, respektive jsou ve vzájemném souladu a navazují na sebe, přičemž zároveň poskytují ucelený obraz skutkového stavu. S ohledem na tyto skutečnosti, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů nevznesl ani žádný z účastníků případné námitky, je soud následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud provedl všechny důkazy, které pro zjištění skutkového stavu považoval za potřebné. 7. Na základě výše uvedených skutečností tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná je matkou žalobkyně, která s ní žila do září 2021 ve společné domácnosti, následně se odstěhovala ke svému příteli, který studuje vysokou školu. Žalobkyně pak sice od 1. 9. 2022 studuje na střední škole obor [název], nicméně v době od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2022 na stejné střední škole studovala obor [název], který úspěšně ukončila závěrečnou zkouškou. Žalovaná je pak dlouhodobě nezaměstnaná, odkázána toliko na dávky státní sociální péče a sociální podpory, má ve své péči dvě doposud nezletilé děti, se kterými žije v azylovém domě, když její finanční, osobní i bytová situace je neutěšená. 8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 9. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, přitom však dospěl k závěru, že žaloba v tomto případě není ani zčásti důvodná. V daném řízení totiž bylo beze vší pochybnost jednoznačně prokázáno, že žalobkyně nejpozději ke dni 30. 6. 2022 ukončila studium na střední odborné škole v oboru [název] a pokud od 1. 9. 2022 nadále studuje, jedná se o studium stejné střední odborné školy, pouze v jiném učebním oboru – [název]. S ohledem na dostupnou judikaturu ve vztahu k dalšímu studiu osob oprávněných je nutno konstatovat, že při posouzení jednotlivých případů je nutno vycházet vždy z konkrétního posouzení daného případu. V soudní praxi je obecně tolerováno, že schopnost dítěte samo se živit neznamená pouze dokončení určitého stupně vzdělání, je akceptováno i navazující studium, a to za předpokladu, že je tímto zvyšována kvalifikace dítěte a že jeho uplatnění na trhu práce bude výrazně lepší, to vše samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétní situaci a k poměrům jak dítěte, tak povinného rodiče. V posuzovaném případě však došlo k situaci, kdy se žalobkyně po skončení prvního učebního oboru v oboru [název] rozhodla pro studium na dalším učebním oboru, a to [název]. Je zřejmé, že se jedná o stejný typ vzdělání, a to vzdělání středního, bez maturity, nejde tedy v žádném případě o navazující studium, které by zvyšovalo její kvalifikaci (ve smyslu maturitního studia, apod.) a tím i možnost uplatnit se lépe na trhu práce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání ve věci, u něhož byl soud připraven vyzvat ji k doplnění tvrzení o důvodech tohoto svého rozhodnutí, bez omluvy nedostavila, bylo na soudu, aby sám, bez ohledu na po