8 C 113/2023-6 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému výživného manželky ve výši 8 000 Kč měsíčně počínaje 1. 1. 2023. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 1. 1. 2023 opustil společnou domácnost a od té doby nehradí náklady na bydlení ani výživné manželky. Žalobkyně pobírá pouze sociální dávky ve výši 17 000 Kč měsíčně, zatímco manžel má ze zaměstnaneckého vztahu příjem přes 24 000 Kč a rovněž je poživatelem invalidního důchodu, který pobírá ve výši okolo 11 000 Kč měsíčně. Navíc má další příjmy. Ve svém doplnění tvrzení žalobkyně uvedla, že manželství účastníků je nesouladné od roku 2017, kdy poprvé podala návrh na rozvod manželství a od té doby se účastníci intimně nestýkali. Žalobkyně v březnu 2023 navázala známost s , jméno FO, , jde o známost intimní, a přestože dosud nežijí ve společné domácnosti, toto plánují na dobu po rozvodu manželství. Manžel rovněž udržuje známost s jinou ženou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a to oddacího listu účastníků, založeného v tomto spise na čl. 177, rozsudku č. j. , spisová značka, a protokolu o ústním jednání ze dne 3. 8. 2023 vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, . Předmětným rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla schválena dohoda účastníků, kteří jsou rodiče nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , upravující práva a povinností k této nezletilé pro dobu před a po rozvodu manželství, dle níž byla nezletilá , jméno FO, svěřena do péče matky a otec se zavázal platit na její výživu 4 600 Kč měsíčně. Součástí uvedeného spisu je i protokol o ústním jednání na , adresa, , odbor sociálních služeb, oddělení sociálně právní ochrany dětí ze dne , datum, , kde žalobkyně uvedla, že má již podaný návrh na rozvod manželství a od května má nového partnera , jméno FO, , se kterým plánuje společné bydlení až se s otcem rozvede.4. Vycházeje z tvrzení žalobkyně a výše uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého účastníci uzavřeli manželství dne , datum, a toto manželství nadále trvá. Manželství účastníků je však nesouladné od roku 2017, kdy skončilo jejich intimní soužití. Z tohoto manželství pochází nezletilé dítě, a to , jméno FO, , která dle pravomocného rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, je po schválení dohody rodičů v péči matky a žalovaný se zavázal hradit na tuto nezletilou 4 600 Kč měsíčně. Žalovaný se odstěhoval ze společné domácnosti v lednu 2023 a žalobkyně v březnu téhož roku navázala známost s , jméno FO, . Tato známost je intimní a žalobkyně ji považuje za perspektivní, neboť dle svého vyjádření s tímto mužem plánuje společnou budoucnost poté, co bude manželství účastníků rozvedeno.5. Podle § 697 občanského zákoníku, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnost dítěte i rodičů.6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.7. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.8. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žaloba byla podána nedůvodně. Žalobkyně se domáhá výživného manželky za dobu od 1. 1. 2023 do budoucna. Řízení o výživné manželky bylo přitom zahájeno na základě podané žaloby dne 9. 4. 2023, a proto dle výše uvedeného ustanovení § 922 odst. 1 občanského zákoníku toto výživné nelze přiznat do zahájení řízení, tj. do 9. 4. 2023. I za dobu od zahájení řízení soud považuje žalobu za nedůvodnou, a to z toho důvodu, že v době zahájení řízení již žalobkyně udržovala známost s jiným mužem, se kterým porušuje manželskou věrnost, tato známost trvá dosud a manželka jí považuje za vážnou, neboť se svým novým partnerem plánuje společné soužití poté, co bude její manželství rozvedeno. Žalobkyně tedy porušuje manželskou věrnost, k níž je povinna ve smyslu ustanovení § 687 odst. 2 občanského zákoníku a s ohledem na to by určení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni bylo v rozporu s dobrými mravy, k nímž je soud povinen přihlížet, ač to zákon v souvislosti s výživným manželky výslovně nezmiňuje. Ze všech těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.9. Protože žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný prokazatelně nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.