8 C 153/2023-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou, podanou dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky 49 800 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je insolvenční správkyní dlužnice [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužnice“), a to v insolvenčním řízení, vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Usnesením insolvenčního soudu č.j. [spisová značka] ze dne 24. 6. 2022 byl schválen splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty. Dlužnice předložila insolvenčnímu soudu darovací smlouvu s žalovaným, ze dne 20. 6. 2022 na pravidelné měsíční plnění ve výši 6 000 Kč po celou dobu oddlužení dlužnice, a to na účet majetkové podstaty. Žalovaný neuhradil od schválení splátkového kalendáře dlužnice v žádném měsíci dar v plné výši. Za období od července 2022 do podání žaloby žalovaný zaplatil celkem 16 200 Kč, nezaplaceno zůstává 49 800 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2023, na tuto ovšem nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení usnesení, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum], přičemž žalovaný se k výzvě nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v žalobě. 4. Z usnesení [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že citovaným rozhodnutím insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice [jméno] [příjmení], povolil řešení jejího úpadku oddlužením a insolvenční správkyní dlužnice ustanovil žalobkyni. Z usnesení téhož soudu č.j. [spisová značka] ze dne 24. 6. 2022 vyplývá, že insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Dlužnici dále uložil, aby vydala insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty dlužnice s výjimkou toho majetku, ohledně něhož ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že by se jeho zpeněžením nedosáhlo uspokojení věřitelů, a dále hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužnice neuvedla v seznamu majetku, ač tuto povinnost měla, a výtěžek ze zpeněžení těchto hodnot, stejně jako jiné své mimořádné příjmy použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Darovací smlouvou ze dne 20. 6. 2022 se žalovaný jako dárce zavázal, pro případ schválení oddlužení dlužnice jako obdarované, darovat žalované pravidelné měsíční plnění ve výši 6 000 Kč, a to po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Strany si ujednaly, že předmět smlouvy bude poskytován bezhotovostně na insolvenční účet č. [bankovní účet], a to vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že první plnění žalovaný poskytne k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž dojde ke schválení oddlužení. Předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění jeho dluhu, který v té době činil 37 800 Kč. 5. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. 6. Podle § 2057 odst. 2 o. z. písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení. 7. Podle § 409 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení. 8. Za situace, kdy předmětem řízení je pohledávka z darovací smlouvy, soud se nejdříve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně, jakožto insolvenční správkyně obdarované. Z § 409 odst. 3 insolvenčního zákona soud dovodil, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty má obecně dlužník, ovšem to neplatí pro majetek, který insolvenční soud dlužníkovi uložil vydat ke zpeněžení. Tato výjimka dle názoru soudu dopadá rovněž na pohledávku z darovací smlouvy, když usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 6. 2022 bylo dlužnici uloženo, aby insolvenční správkyni vydala kromě jiného i hodnoty získané darem. Ve vztahu k předmětné pohledávce je tedy osobou s dispozičním oprávněním žalobkyně, která je proto i věcně legitimována k podání žaloby. 9. Pokud jde o samotný žalobou uplatněný nárok, tento soud shledal důvodným co do jistiny. Soud vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s dlužnicí [jméno] [příjmení] darovací smlouvu, kterou se zavázal dlužnici poskytovat finanční dar ve výši 6 000 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců, a to s účinností od 20. dne měsíce, následujícího po měsíci, v němž dojde ke schválení oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře. Oddlužení dlužnice bylo schváleno usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 6. 2022 a první splátka daru se tak stala splatnou dne 20. 7. 2022. Ke dni podání žaloby (26. 5. 2023) tak měl žalovaný zaplatit celkem 11 splátek po 6 000 Kč, tedy celkem 66 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh zaplatil toliko 16 200 Kč. Zbývající část dluhu ve výši 49 800 Kč proto soud žalovanému uložil k zaplacení (výrok I). 10. Naproti tomu, žaloba byla shledána nedůvodnou co do požadovaného úroku z prodlení. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný byl s plněním svého dluhu v prodlení, ovšem ustanovení § 2057 odst. 2 o. z. výslovně vylučuje povinnost dárce platit úrok z prodlení u daru, který nebyl odevzdán zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. V tomto rozsahu proto byla žaloba zamítnuta (výrok II). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů sestávající z odměny advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč za každý za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba), tří paušálních náhrad po 300 Kč a DPH 21 %, tedy celkem 12 342 Kč. Pro účely stanovení míry procesního úspěchu soud nepřihlížel k příslušenství pohledávky. 12. Jelikož žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudního poplatku, přičemž v řízení byla plně úspěšná, byla dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 490 Kč uložena k úhradě žalovanému.